RGB 1-18. Sri Chinmoy v rámci oslav svých šedesátých narozenin zodpověděl dne 17. srpna 1991 otázky týkající se duchovnosti od svých studentů ze Sovětského svazu, kteří přijeli do New Yorku. Ti se připojili k více než tisícovce dalších studentů z celého světa, kteří měli také příležitost vyslechnout odpovědi Sri Chinmoye na tyto dušeplné a duchaplné otázky během setkání, které trvalo přesně 60 minut.↩
Naše indické uvědomění zní takto: „Přišli jsme z Nekonečné Blaženosti. Vrůstáme do nekonečné Blaženosti. A na konci naší cesty vstoupíme do nekonečné Blaženosti.“ Tento druh Blaženosti nemůžeme okusit v našem každodenním životě. V průběhu našich nejrozmanitějších činností se utkáváme s množstvím problémů a trpíme. Ale sami v sobě toto trápení nesmíme opatrovat. To by byla žalostná chyba.
Jestliže trpí ostatní, budeme s nimi přirozeně soucítit. Jestliže jsou nemocní, nebo někdo z jejich rodiny utrpěl nějakou pohromu, budeme pro ně mít pochopení. To je odlišný způsob vyjádření nebo ztělesnění trápení. Nebudeme ale vítat trápení s myšlenkou, že nám to pomůže učinit velmi rychlý pokrok. Utrpení jako takové není pro duchovní pokrok vůbec nezbytné.Řekněme, že jsem včera ve svém duchovním životě toužil mít deset aut, deset domů a deset tenisových kurtů. Ale nyní moje touha poklesla a chci pouze pět aut, pět domů a pět tenisových kurtů. Učinil jsem pokrok a tento pokrok je mojí dokonalostí. Zítra budu chtít jen jeden tenisový kurt a po několika dnech nebo týdnech už nebude záležet na tom, že nemám ani ten. Třebaže rád hraji tenis, řeknu díky svému duchovnímu pokroku: „Je-li to Boží Vůle, nechť mi dá tenisový kurt. Není-li to Jeho Vůle, potom ho nepotřebuji.“
Původně nebyl Bůh ani na obrázku, ale nyní říkám, že chci tenisový kurt jen tehdy, je-li to Boží Vůle. To se nazývá pokrokem, a přichází to z poklesu našich pozemských tužeb a ze vzrůstu našich nebeských aspirací. Mám-li ve světě aspirace pochybnost nebo nějakou jinou špatnou kvalitu, budu se ji pokoušet zmenšit a nakonec osvítit. Cokoliv, co je ve mně nebožské, se budu pokoušet zmenšit a cokoliv, co je ve mně božské, se budu pokoušet zvětšit. Tomuto druhu pokroku se říká dokonalost.
Řekněme, že právě teď mohu meditovat jenom dvě minuty. Potom se postupně naučím meditovat tři minuty, pět minut, hodinu. Takhle se v začátcích pokouším činit pokrok, protože takto jej chápe moje mysl. Přijde ale čas, kdy božské ve mně, můj Vnitřní Pilot, mi dá pochopit, že nezáleží na tom, jak dlouho medituji, ale že vrcholnou důležitost má dušeplnost, s jakou medituji. Bůh mi řekne, že je lepší meditovat dušeplně sedm sekund, než strávit před oltářem sedm hodin s myšlenkami na to, co jsem ráno jedl, nebo co dělá Rusko a Amerika. Když si toto uvědomím, budu se pokoušet o svůj pokrok jiným způsobem.
Dokonalost není nalezena v určité výšce — jako vrcholek hory. Dokonalosti, které můžeme dosáhnout, není konce. Co shledáváme jako dokonalost dnes, je jen výchozím bodem pro vyšší dokonalost, o kterou se budeme snažit zítra. Na počátku spočívá naše představa o dokonalosti v tom, že budeme schopni meditovat jednu hodinu, a tak zkoušíme prodlužovat délku naší meditace. Ale potom pochopíme, že naše dokonalost závisí na tom, jak dušeplně a mocně meditujeme, a proto zkoušíme učinit naši meditaci více dušeplnou. Nakonec si uvědomíme, že to, jak se naše meditace může stát dušeplnější a mocnější, nemá hranice a my vidíme, že pokrok, který můžeme učinit, nemá konec. Jedině skutečná a dokonalá dokonalost je stálým pokrokem.Modlíte se k Bohu, aby vám dal světlo; to je vaše aspirace. Potom se budete modlit k Bohu, aby vám dal schopnost toto světlo šířit; to bude vaším zasvěcením. Aspirace a zasvěcení musí jít společně — jako dvě ruce. Chcete-li běžet, potřebujete obě nohy; s jednou nohou nemůžete běžet. Mince má dvě strany; jak by mohla mít jen jednu stranu? Podobně i aspiraci a zasvěcení nelze oddělit. Když se modlíte, cosi Shora přijímáte. Pokud ale chcete být opravdu šťastní, musíte to, co jste přijali, nabídnout ostatním.
Neztrácíte své dobré kvality tím, že je nabízíte ostatním; pouze je zvětšujete. Právě teď sloužím Supreme ve vás tak, že odpovídám na vaše otázky. Svou službou božskému uvnitř vás nijak neztrácím svoji moudrost nebo lásku k vám. Naopak, zvětšuji lásku a moudrost, kterou již mám. Je to jako u matky. Matka dostává ohromnou radost a uspokojení, když sdílí se svými dětmi to, co má. Nezískává žádnou radost tím, že si všechno nechává pro sebe.
Stejná Osoba, která je uvnitř vás, je také uvnitř ostatních. Stejný Bůh, který je na Nebesích, je i na zemi. Bůh je jak Stvořitel, tak i stvoření. Díváte-li se vzhůru, vidíte Boha — Stvořitele. Díváte-li se kolem sebe, vidíte Boha — stvoření. Bůh nebude šťastný, když Ho budete hledat pouze nahoře a nebudete Ho hledat také kolem sebe.
Když se díváte vzhůru, Bůh je velmi šťastný, že se na něj Jeho dítě dívá. Když ale Bůh stojí přede mnou a já řeknu: „Proč stojíš přede mnou zde na zemi? Měl bys být jen v Nebi,“ potom se mnou Bůh nebude potěšen. Ne, když se na Něj dívám nahoru, je šťastný; a když Ho vidím v mých bratrech a sestrách, je také šťastný. Dívám-li se na Něj nahoru v mé modlitbě a meditaci, těším Jej svou aspirací. Pokud Mu sloužím v mých bratrech a sestrách, těším Jej svým zasvěcením.Občas pláčeme pouze pro jednu věc, pro jablko nebo růži a majitel může říci: „Dobře, vezmi si to.“ Jestliže jsem ale majitele potěšil, řekne: „Proč chceš jen jablko nebo růži? Můžeš mít všechno, co je v této zahradě.“ Když se ale pokusím vzít byť jediné jablko, aniž bych nejprve potěšil majitele, vyhubuje mi.
V tomto konkrétním případě je vlastníkem Bůh a Bůh nám dá jen to, co je pro náš duchovní život nejlepší. Můžete-li tedy potěšit vašeho Vnitřního Pilota skrze svoji modlitbu a meditaci, potom vám dá to, co potřebujete nejvíce. Jestliže si On myslí, že je pro tebe nezbytné, abys vstoupil do astrálních úrovní, takže budeš moci vidět, co se děje dejme tomu v Rusku, potom ti tam dovolí vstoupit. Toto tě ale neučiní šťastným. Pouze to zvětší tvůj život touhy. Když dnes dostaneš schopnost k letu po astrální úrovni na vzdálenost sta mil, abys získal zprávy z jiného místa, potom budeš zítra chtít, abys mohl přes astrální kanály dostávat zprávy z míst vzdálených dvě stě nebo čtyři sta mil. Tato schopnost ale neuspokojí tvé srdce a tvou duši; pouze nasytí tvoji zvědavost a vzdálí tě od Boha.
Jestliže ale můžeš těšit Boha jeho vlastním Způsobem, potom ti dá cokoliv daleko za tvojí představivostí. K tvé největší radosti ti dá věci, o kterých jsi nikdy ani nesnil. Jakmile je On spokojen s tvojí aspirací a s tvým zasvěcením, jakmile je spokojen s tvojí láskou, oddaností a odevzdáním, potom není nic, co by ti nedal. Jsi-li duchovně připraven, On ti dá všechno. Tehdy budeš schopen během mrknutí oka jít dále než nejdále, abys mohl vidět, co se děje nejenom ve vnějším světě, ale i ve vnitřním světě. Budeš mít volný přístup k celému Božímu vesmíru. Nejlepší věcí je tedy starat se o to, abychom těšili Boha. Jakmile potěšíš Boha, dá ti schopnost vše vidět, vše dělat a vším se stát — Jeho vlastním Způsobem.
Nejvyšší modlitba, kterou můžeme Bohu nabídnout je: „Staň se Vůle Tvá.“ Vy zkoušíte těšit Boha; to je vaše práce. Potom je na Bohu, aby těšil on vás a naplnil svým vlastním Způsobem. A to je jediný způsob, který vás opravdu uspokojí, protože jedině Bůh ví, co je pro vás nejlepší.Můžeš říci, že ses narodil v Rusku; jsi tedy ruská duše. Ale jak získáváš vnitřní zkušenost, jak se duchovně rozvíjíš, řekneš, že nenáležíš pouze Rusku, ale Sovětskému svazu. Později řekneš, že náležíš celému světu. Narodil jsem se v Bengálsku; jsem tedy Bengálec. Bengálsko je v Indii; jsem tedy Ind. Indie je v Asii; jsem tedy asiat. Asie je kontinentem světa. Jsem tedy občanem celého světa.
Každý jednotlivec činí vědomě či nevědomě pokrok. Silou tohoto pokroku vidí a cítí každá duše svoji jednotu s ostatními. Můžete mne nazývat Bengálcem. Díky mé vnitřní realizaci však mohu říci, že jsem kosmopolitní, právě tak, jako když Sokrates řekl, že náleží celému světu.Vezměme celou bytost jako strom. Podíváš-li se na určitý lístek a vidíš, že se nehýbe, potom můžeš říci, že ten lístek je v klidu. Jestliže se ale podíváš na celý strom — na silný kmen a větve — potom pocítíš, že je plný míru.
Uvnitř nás je mysl, vitálno, srdce a duše. Je v nás tolik věcí. Klid působí jen na fyzickou mysl nebo na vlastní mysl. Ale mír působí na celou bytost. Mír je nekonečně významnější než klid. Pokud je ale někdo velmi neklidný, potom mu i špetka klidu přinese trochu uspokojení.„Invocation“ jsem zkomponoval v angličtině. Když ke mně přišla původní slova, všechna a každé z nich přišla z mého vlastního nejvyššího zážitku a realizace. Navenek můžete říci, že jsou to jenom slova. Poslední řádek je tak jednoduchý: „Thou art one Truth, one Life, one Face.“ Může je říci každý Tom, Dick či Harry. Když jsem ale psal tato slova, tak jsem je nejenom viděl, ale také cítil, a stal se jimi. To, co jsem vyjádřil skrze moji „Invocation“ — skutečnost, Božskost, živoucí dech písně samé — tím jsem se ve skutečnosti stal. Pokud jde o mé ostatní písně, záleží na jednotlivci. Máte-li raději bengálské písně spíše než anglické, učte se bengálské. Jestli vám nějaké anglické písně dávají radost, potom se je naučte. Musím jenom říci, že mnoho mých anglických písní není na stejné úrovni jako mé bengálské písně. Některé mé anglické písně mohou být umístěny na stejnou úroveň jako bengálské. Jsou zde ale stovky a stovky bengálských písní, které mi dávají ohromnou blaženost, ne proto, že jsou napsány v bengálštině — která je mým mateřským jazykem — ale proto, že jejich melodie jsou velmi rozechvívající, osvěcující a naplňující.
Když píši básně nebo komponuji písně v angličtině, nikdy nemyslím na bengálská slova nebo myšlenky; přirozeným způsobem ke mně přicházejí anglická slova a myšlenky. Protože jsem se ale narodil v Bengálsku, je mi bližší bengálská atmosféra, vibrace, bengálský způsob vyjadřování a odhalování Božskosti uvnitř mě, než vypůjčená anglická slova nebo jazyk.
Zpívejte tedy prosím „Invocation“ v angličtině. Při vzácných příležitostech ji můžete zpívat v ruštině. Také když máte Joy Days a někteří z vás chtějí získat zvláštní radost, můžete ji zpívat v ruštině. Ale během vašich pravidelných setkání ji prosím zpívejte v angličtině. U ostatních písní se rozhodněte sami. Pokud vám dávají větší radost bengálské písně, zpívejte v bengálštině. Občas, když znáte význam slov, získáte radost navíc. Na druhou stranu není nezbytné znát význam písně. Je mnoho, mnoho písní v různých jazycích, jejichž významu nerozumíme. Dostáváme ale ohromnou radost, když je zpíváme, nebo když nasloucháme zpěvu ostatních.Ale ať už budu kdekoliv, v Nebi nebo jinde, určitě budu žehnat svým duchovním dětem, které na mě budou myslet, které se ke mně budou modlit a které budou meditovat na Supreme ve mně. Bez ohledu na to, kde se budu nacházet, budu vám všem oddaně a láskyplně sloužit, za předpokladu, že na mě budete myslet a meditovat na Supreme uvnitř mě. Fyzické není jedinou skutečností. Vrcholnou důležitost má ale život jednoty, srdce jednoty, bytí jednoty a dech života jednoty.
Ať už budu kdekoliv, vždy budu mít pro tuto planetu dobrou vůli, lásku a požehnání. Zůstanu této planetě zemi věčně, věčně, věčně vděčný, protože zde mi dal můj Milovaný Supreme ze Své Nekonečné Štědrosti vrcholnou příležitost, abych Mu sloužil. A já Mu zkouším sloužit tak dobře, jak mohu Jeho vlastním Způsobem.From:Sri Chinmoy,Rusko a ruské Boží rozkvétající srdce, Sri Chinmoy Centrum, 1998
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/rgb