Pokaždé, když vykonáváme nesobeckou službu, zvyšujeme naší kapacitu. Bůh je všudypřítomný. Je univerzálním Vědomím. Když vykonáváme nesobeckou službu, cítíme jednotu se zbytkem lidstva a sjednocujeme se s tímto univerzálním Vědomím. Pokaždé, když uděláme něco nesobecky, rozšíříme naše vědomí od jednoho k mnoha. Nejprve začínáme jednotou s našimi duchovními bratry a sestrami a ta se potom rozšiřuje do zbytku světa. Je zde rozšíření, objevení naší vlastní skutečnosti, která je naplněna v sebe-rozpětí.
Musíme však cítit, že tato nesobecká služba, není činem obětování: je to čin objevování. Pokud ji bereme jako obětování, potom si rozvíjíme jakousi podobu ega: "Obětuji vše pro ostatní, oni jsou všichni neužiteční tvorové." Nic mi dávají na oplátku. Jsem jediný, kdo dává, ostatní pouze získávají." Jestliže to bereme tímto způsobem, jen si rozvíjíme naše subtilní ego, což je skutečný zloděj v nás.
Považujeme-li však naši nesobeckou službu jako čin objevování, zjistíme, že pouze rozšiřujeme naše vědomí. Naše ruka nás nutí cítit, že naše noha je také součástí naší bytosti. Bez své ruky nemůžeme být dokonalí; bez své nohy nemůžeme být dokonalí; bez oka nebo bez nosu nemůžeme být dokonalí. Každý končetina našeho těla je stejně důležitá.From:Sri Chinmoy,Loď služby a převozník lásky, část 1, (knižně nevydáno), 1974
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sbl_1