S naším lidským egem, s naší lidskou vůlí nebo odhodláním, s naším neustálým lidským úsilím nemůžeme změnit nebo transformovat tvář světa. To je nemožné! To však neznamená, že osobní nebo lidské úsilí je zbytečné. Osobní úsilí musí být neustále, neúnavně a spontánně vyvíjeno. Musíme však vzývat nejvyšší Sílu, která nás k tomuto osobnímu úsilí tajně a tiše inspiruje. Osobní úsilí neexistuje samo o sobě. Je to božská vyšší Síla, vyšší Síla nekonečného světa Za, která nás tajně živí a inspiruje k vydávání našeho osobního úsilí, vůle a odhodlání ve všem, co říkáme, děláme a čím se stáváme.
„Odevzdanost“ je v našem duchovním slovníku nejsložitějším slovem. Aspirující může z času na čas slovo „odevzdání“ používat, ale když se objeví požadavek na odevzdání, je student připraven na cokoli jiného než na odevzdání.
Jednou přišel žák k velkému duchovnímu Mistrovi a řekl: „Odevzdávám ti celou svou existenci. Od nynějška budu tvým otrokem.“ Duchovní Mistr řekl: „Tak udělej toto.“ Žák odpověděl: „Ach ne, toto je příliš obtížné. Kromě tohoto udělám cokoli.“ Potom Mistr řekl: „Tak udělej tamto.“ Žák opět řekl: „Ach ne, to je příliš obtížné. Udělám cokoli jiného.“ Takto to bylo ubohému duchovnímu Mistrovi odmítnuto dvacet pětkrát. Potom Mistr řekl: „Jistě, jsi můj nejlepší žák. Nikdo nemůže být tak skvělý, upřímný, tak oddaný jako ty.“
Vím, že odevzdání je na Západě obtížnější než na Východě, ale „obtížné“ je jedna věc a „nemožné“ je věc druhá. Pokud někdo řekne, že rostlina odevzdání, strom odevzdání, na Západě nemůže růst, řeknu, že se zcela mýlí. Zde na Západě můžeme vidět odevzdání v jeho pravém smyslu, v jeho nejbožštějším smyslu, i když je to vzácné.
Když stojím před vámi, když se klaním, komu se klaním? Klaním se Nejvyššímu ve vás. A když se klaníte vy, když sepnete ruce, klaníte se Nejvyššímu ve mně. Moje nejvyšší a vaše nejvyšší nemohou být nikdy dvě odlišné věci. Vaše nejvyšší a moje nejvyšší jsou stejné, ale já si jsem vašeho nejvyššího vědom, ale vy bohužel ne. Proto vám neustále vtloukám do hlavy, že každý z nás je vyvoleným dítětem Nejvyššího, nejdražšího Nejvyššího, a že máme nekonečnou příležitost a schopnost naplnit tady na Zemi Nejvyššího.
Svou láskou, oddaností a odevzdáním si rozvíjíme nejvyšší moudrost. Lidé mají nesprávnou představu, že nejvyšší znalosti jsou něco, co pochází z knih. Ale ten, kdo aspiruje, si uvědomil, že knihy poskytují pouze mentální informace. Vědění pochází pouze od Boha, který je Láskou. Informace nás neuspokojují. Jsme spokojeni pouze s naší vnitřní existencí, naší vnitřní skutečností, s naší transcendentální vizí. Nemusíme jen dosáhnout, cítit a realizovat Světlo, ale můžeme se stát Světlem, pokud každý den obnovujeme svou lásku, oddanost a odevzdání naší duše Vůli Nejvyššího.From:Sri Chinmoy,Loď služby a převozník lásky, část 2, (knižně nevydáno), 1974
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sbl_2