Část II — Otázky a odpovědi

Co je láska?

Sri Chinmoy: Jsou různé typy lásky: zvířecí láska, lidská láska a božská láska. Ve zvířecí lásce vidíme, cítíme a stáváme se nástrojem ničení. Zvířecí láska je druhým jménem pro neosvícenou, zatemněnou a tmavou vášeň. Zvířecí láska není lidská láska; ale pokud lidská láska nebude přeměněna nebo očištěna božským světlem, tak existuje možnost, že bude zahalena zvířecí láskou. Je to proto, že hluboko uvnitř nás stále přebývá zvíře. Každá lidská bytost má v sobě zvířecí a božské kvality. V každý okamžik ji táhne buď božské nebo nebožské. To nebožské je tady zvířecí láska. S lidskou láskou musíme být mimořádně opatrní, protože lidská láska je velice omezená. V lidské lásce je možné, že bude lapena potěšením. V lidské lásce není téměř žádná příležitost rozšířit naše božské vědomí. Pravá lidská láska, dokonce i když není duchovní, bude mít v sobě alespoň trochu psychických emocí. Tyto emoce se nám budou snažit ukázat, že láska by neměla svazovat a zneužívat. I přesto však v lidské lásce vždy cítíme, že ten druhý člověk nás nechce nebo nepotřebuje. V lidské lásce je vždy nějaký strach nebo nenávist. Lidská láska, jak každý ví, končí ve zklamání a zklamání je následováno zničením. V lidské lásce končíme tím, že ztratíme svůj vlastní sladký pocit jednoty s druhým člověkem i svou božskou skutečnost.

Božská láska neklade žádné požadavky. Je spontánní a neustálá. Je v každém ohledu neomezená. Je jako slunce. Slunce je pro každého. Každý může ­využívat sluneční světlo, ale necháme-li své dveře a okna zavřené, co může slunce dělat? Je to božská Láska Boha, která musí působit v lidské lásce a jejím prostřednictvím. Pokud však nedbáme o božskou lásku, která plyne kolem nás anebo chce plynout v nás, potom v nás a skrze nás nemůže božská láska pracovat.

Lidská láska svazuje; ale předtím než sváže, je již svázána. Božská láska osvěcuje, ale předtím, než osvítí, vidíme, že je již osvícena. Božská láska začíná uvědoměním si vyšší skutečnosti. Je to naše neustálé přesvědčení o velmi vysoké pravdě. Božská láska nás v každém okamžiku osvěcuje a v osvícení vidíme naprosté naplnění.

Bůh je veškerou Láskou; Bůh a Boží Láska nemohou být nikdy odděleni. Bůh je největší a nejsilnější kvůli Své Lásce. Ale lidská láska prostě zabila Boží božskou Lásku. Lidská láska byla zneužita do takové míry, že Boží božská Láska byla udušena. My používáme jen svou lidskou lásku, která je svazující, a myslíme si, že to je naše skutečné dosažení nebo naplnění. Ale na konci své cesty uvidíme, že je naprostým zklamáním, naprostým zničením.

Samotnou přirozeností lidské lásky je přilepit se na jednu osobu a odmítnout všechny ostatní: přijmout a odmítnout, přijmout a odmítnout.

Ale v božské lásce, která je neomezená a nekonečná, otázka přijetí a odmítnutí vůbec nevznikne. V božské lásce není žádné vlastnictví, ale jen pocit jednoty. Tato jednota může vstoupit do zvířete, do květiny, do stromu, nebo dokonce i do zdi. Není jako lidská láska, kde dnes chceme vlastnit jednoho člověka nebo věc, zítra dva lidi, pozítří tři. Máme-li k někomu božskou lásku, v tu chvíli je zde automaticky neoddělitelná jednota. Není zapotřebí žádný most; prostě se staneme jedním. Milovník se stane milovaným, znalec se stane poznávaným a hledající se stane jedním s Mistrem.

Božská láska nám říká, lepší než nejlepší, větší než největší; říká nám, že náš život je nekonečně důležitější, než si dokážeme představit. Božská láska znamená neustálé překonávání nejen našich lidských hranic, ale překonávání Boží vlastní Realizace v nás a skrze nás.

V božské lásce rosteme. Božská láska, láska duše, osvobozuje a rozšiřuje naše vědomí. Láska znamená jednotu božskosti, jednotu skutečnosti, jednotu individuálního vědomí s neomezeným Vědomím. Když prostřednictvím své meditace vstoupíme do Univerzálního vědomí, nemyslíme na lidskou lásku. Myslíme jen na božskou lásku a jednotu. Máme-li něco malého jako malý nůž, potom s ním nemůžeme ukrojit nic obrovského. Když ale máme velký nůž, potom s ním můžeme ukrojit něco velmi velkého. Nástroj, který používáme teď, je naše velmi omezené vědomí. To je důvod, proč jsme ve své lásce omezení. Použijeme-li však druhý nástroj, který je velmi rozlehlý, použijeme-li Univerzální Vědomí, naše schopnost božské lásky se stane neomezenou.

Božská láska přijde od duchovního Mistra, od Boha a z naší vlastní meditace, ale jen pokud nemáme žádná očekávání. Dítě od svého otce očekává penci, pěticent nebo čtvrťák. Více než to je nad jeho očekávání. Pokud po celou dobu od svého otce očekává, otec mu dá, ale jen to, co dítě očekává. Pokud však dítě cítí, že cokoliv má jeho otec, je také jeho, a pokud chce svého otce jen těšit, potom až otec odejde do důchodu nebo ucítí, že dítě je schopné to přijmout, dá mu celé své bohatství.

Když od Boha nic neočekáváme, Bůh nám dá vše. Řekne: „Jsem to Já, kdo dává nekonečnou Lásku. Jak je možné, že Mé děti mají stále velmi omezenou schopnost, velmi omezené dosažení?“ Aby dokázal, že On a Jeho děti jsou jedním, že jsme Jeho cennými nástroji, dá nám svůj nekonečný Mír, Světlo a Blaženost.

Když se člověk bezpodmínečně odevzdá Vůli Boha, dostane nekonečnou božskou lásku. Všechno přijde v podobě lásky. Dostaneme mír, ale přijde v podobě lásky; a tento mír nabídneme lidstvu pomocí lásky. Právě proto, že milujeme, šíříme svůj mír nebo sílu. Bůh Sám projevuje vše prostřednictvím Lásky. Zde na zemi i tam v Nebi je jen jedna věc, na kterou je Bůh hrdý, a tou je Láska, božská Láska.

From:Sri Chinmoy,Loď služby a převozník lásky, část 2, (knižně nevydáno), 1974
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sbl_2