Loď služby a převozník lásky, část 2

Není láska matky a dítěte často vlastnická?

Po čtyřech nebo pěti letech vezme matka dítě do školky. Znovu spoléhá na ty, kteří mají dítě stejně rádi jako ona, ale nyní má více osvícení. Dovolí dítěti, aby chodilo do školy a začalo se učit. Pak mu dovolí chodit na střední školu a na univerzitu.

Je výrazem božské lásky nikdy neříkat „ne“ někomu v nouzi?

Je pravda, že láska může změnit svět?

Myslíte si, že nemůže existovat pravá láska mezi mužem a ženou?

Tento nedostatek opravdové lásky se nevztahuje jen na indické páry. Západ nezažil lásku, opravdovou lásku. Romantickou lásku zažíval v plné míře, ale ne opravdovou lásku — lásku, která povzbuzuje, inspiruje a živí hladový svět.

Na druhou stranu bych rád řekl, že opravdová láska existuje. Láska je božská kvalita, která pochází od Boha. Kdykoli se projevuje některá z Božích vlastností, musí tam být také Bůh. Nemůžete mít kvalitu, zatímco vlastník této kvality bude někde jinde. Ne! Uvnitř kvality je život a dech našeho vlastníka. Čistá láska, božská láska, láska, která nám neustále v každém okamžiku dává nový život, je samotným Božím dechem. Muži mohou nabídnout tuto lásku ženám a ženy ji mohou nabídnout mužům, ale otázkou je, jak se tato láska používá.

Pokud muž miluje ženu, protože ví, že je v ní Božskost, že je tam Nejvyšší, potom je to božská láska. Pokud nevidí božské v jednotlivci, v ženě, pokud vidí pouze tělo, vitálno a mysl, nebo pokud v té ženě vidí zvíře, potom je to lidská láska. Pokud vidí božské v sobě a božské v ženě, pak je to božská láska.

Tato božská láska může být použita k odhalení naší vlastní skutečné existence a k rozšíření našeho vlastního vědomí i vědomí našeho milovaného. Používáme-li lásku k rozšíření druhé osoby, pak je to láska božská. Tato láska se bude neustále naplňovat a naplňovat. Tato láska existuje a musí ji používat muži i ženy.

Jak mohu ve svém srdci neustále každého milovat?

Chcete-li milovat celé lidstvo, měli byste vědět, jak byl každý stvořen. Lidstvo pochází ze Zdroje a tímto Zdrojem je Bůh. Můžete-li milovat Boha každou vteřinu svého života, potom můžete milovat všechny. Musíte vědět, že jedině Bůh vás může nejpřesvědčivěji upokojit. Z nitra získáte poselství, že vás může uspokojit jedině Zdroj, ve kterém se zrodila vaše existence.

Každý den opakujte prosím před začátkem meditace slovo „láska“. Při vyslovování slova „láska“ se snažte cítit, že vaše ruce, vaše nohy, vaše oči a každá vaše část zvětšily svou schopnost. Když říkáte slovo „láska“, musíte cítit, že vaše ruce zesílily – ne aby někoho udeřily, ale aby pracovaly pro lidstvo.

Potom se soustřeďte na své oči a zkuste cítit, že je používáte k tomu, abyste ve všech viděli jen dobré věci. Při koncentraci na uši ciťte, že chcete slyšet jen dobré věci, povzbudivé a inspirující věci. Říká-li někdo špatné věci, prostě ho neposlouchejte. Kdykoliv řeknete slovo ‚láska‘, koncentrujte se na jeden z vašich orgánů. Potom se zkuste koncentrovat na své vnitřní vědomí, které nyní aspiruje, ale je také omezené. Zkuste ho rozšířit. Nejprve opakujte slovo ‚láska‘ lidským způsobem ve vašem těle a potom to opakujte božským způsobem, ve vašem vnitřním vědomí. Automaticky získáte lásku k Bohu, a když máte lásku k Bohu, ucítíte lásku k lidstvu. Když milujete Boha, znamená to, že zaléváte kořen. Přirozeně všechny větve a listy získají vodu také.

Jak bychom měli milovat Boha?

Kdykoli jsme schopni něco dát Bohu, je to proto, že Jeho nekonečná Milost jedná v nás a prostřednictvím nás. Pokud jsme připraveni dát Mu jeden cent, je to jen proto, že nás inspiruje, abychom Mu ho dali. Jinak bychom ho použili pro něco jiného.

Jak se můžeme stát dokonalým kanálem, prostřednictvím kterého může láska k Bohu projevit sama sebe?

Jak se můžeme stát dokonalým kanálem pro božskou lásku? Musíme cítit, že v našem vnitřním životě je jen jediná věc, a to je radost. Když cítíme, že tuto radost nemůžeme oddělit od naší vnější existence, ucítíme, že se stáváme kanálem pro božskou lásku.

Abychom se stali dokonalým kanálem pro božskou lásku, musíme přijmout cestu stálé odevzdanosti našemu vnitřnímu Kormidelníkovi. Tehdy bude duše vést, tvarovat a formovat náš vnitřní i vnější život, a přemění nás do dokonalého kanálu pro projevení božské lásky tady na zemi. Nebude-li existovat žádná odevzdanost Guruovi, vnitřnímu Kormidelníkovi nebo Nejvyššímu, nebude existovat ani dokonalost na jakémkoliv poli; nebude existovat ani žádný kanál pro božskou lásku nebo mír. Nejvyšší může z někoho vytvořit dokonalý kanál jedině tehdy, když vidí, že tato osoba se zcela odevzdala svému vlastnímu vnitřnímu vedení, které přichází od duchovního Mistra nebo od Samotného Nejvyššího.

Někdy cítím, že má láska k Bohu není čistá.

Vaše srdce vám dá pocítit, že Nejvyšší je jedinou skutečností. Vaše duše vám dá pocítit, že On je jediný, koho musíte milovat a který vás bude navždy milovat. Pokud je však pro vás těžké vytvořit si představu Nejvyššího, a máte-li duchovního Mistra, můžete myslet na svého Mistra. Řekněme, že Nejvyšší je velitelem, a vaším pánem je kapitán nebo nadřízený, zatímco vy jste obyčejný voják v božské armádě. Když velitel vydá rozkaz, kapitán ví, co se má udělat, a předá rozkaz vojákům, kteří jsou pod ním. Pokud potěšíte kapitána, potěšíte prostřednictvím něho i velitele. Prostřednictvím Mistra potěšíte Nejvyššího, Supreme. Musíme si ale uvědomit, že se nejedná o vojenský řád. Tady je vše založeno na lásce.

Když jste někoho přijali za svého duchovního Mistra, jste odhodláni mu dát to, co máte. Ale nemyslete si v té chvíli, že máte jen nečistou lásku. Myslete na sebe jako na dítě, které je připraveno dát to, co má. Dítě přijde ke svému otci a dá mu korunu, kterou našlo na ulici. Otec je tak potěšen, že mu dítě dalo korunu namísto toho, aby si koupilo bonbóny, že dá dítěti něco mnohem cennějšího.

Jaký je vztah mezi božskou Láskou a božským Soucitem?

Láska může být často špatně pochopena. Projeví-li někdo lásku, lidé si mohou myslet, že je ze tím nějaký motiv. Myslí si: „Vyjadřuje mi výjimečnou lásku, takže chce výjimečnou laskavost.“ V pocitu lásky mezi Guruem a žákem může být láska žáka a láska Gurua vyrovnaná na padesát procent. Ale v Soucitu může nabízet Guru devadesát devět a žák jedno procento, a dokonce i s tímto jedním procentem zkouší žák vstoupit na pole nevědomosti. Když přijde Soucit, letí jako šíp a boří závoj Nevědomosti.

Láska může zůstat dokonce i s nevědomostí, ale Soucit ne. Soucit musí být úspěšný; jinak může být stažen. Zůstane několik vteřin, několik minut nebo let; musí ale poslat zprávu nejvyšší Autoritě a říci, zda byl úspěšný nebo ne. Může přijít chvíle, kdy nejvyšší Autorita řekne: „Je to pustá poušť. Vrať se.“ Potom musí Soucit letět zpět k nejvyšší Autoritě, k Nejvyššímu.

Skutečný duchovní Mistr zkouší přistoupit ke svým žákům se sněhobílou, nejčistší láskou. Ale často nepochodí, protože jeho láska nezíská žádnou odezvu. A tak změní přístup a zkusí soucit. Ale často i jeho soucit je odmítnut a nepochopen do takové míry, že se vlastně špatně použije a zneužije. Lidé přidávají motivy k Mistrově nejčistší lásce a soucitu. Když Mistr někoho ocení, tento člověk pochybuje o jeho motivech: „Jak by mohl být Mistr tak dobrý? Jak by mohl být tak hodný? Asi po mně chce něco dalšího, něco důležitého.“

Někdy si myslím, že mě Guru nemiluje, Nejvyšší mě nemiluje a můj život je bezvýznamný. Je nějaká cesta, abych uvěřil, že existuje důvod, proč by mě měl Nejvyšší milovat?

Myslíš-li si, že tě Nejvyšší nemiluje, musíš vědět, že jsi skutečný hlupák. Je to Nejvyšší, kdo stvořil lásku. Stvořitel stvořil lásku, stvořil samotnou vaši existenci. Je jako zahradník, který vytvořil zahradu s mnoha krásnými květinami. Jestliže květina řekne: „Ne, ne, on mě nemiluje, on mě nemiluje!“, není to směšné? Samotná skutečnost, že zahradník květiny zasadil a vypěstoval — není to jeho láska?

Po krátké době meditace s tebou mi připadá, že láska, která ke mně přichází skrze tebe, skrze Boha, je podmíněná. Zdá se mi, že to záleží na tom, jestli medituji a aspiruji správně nebo ne, a zda si toho cením.

Nerozumím tomu, proč do mě Boží Láska nevstoupí, i když mám dveře zavřené.

Víme, jak neustále plakat. Pláčeme po věcech, které nás opustily a zklamaly nás; pláčeme po egu a jeho dětech: po strachu, pochybnostech, úzkostech a obavách. Pláčeme po jménu a slávě, po penězích, bohatství a majetku; ale nepláčeme k Bohu po Jeho Světle a Blaženosti. Nepláčeme po tom, po čem máme určeno, abychom plakali; nepláčeme po bohatství, které jsme již kdysi dávno měli.

Nemůžeme si s věčnou Pravdou a nejvyšší Skutečností jen hrát; musíme si jich cenit. Jestliže si v tomto světě něčeho ceníme, budeme těžce pracovat, abychom toho dosáhli. Nebudeme-li těžce pracovat, nic nezískáme. Neceníme-li si moudrosti, jak v nás může moudrost zasvitnout? Jen když jsme pro ni těžce pracovali, tak v nás zasvitne. Za všechno, co získáváme, musíme něco svého nabídnout; ale vidíme, že to, co jsme nabídli, je ničím ve srovnání s tím, co získáváme. Otevřít dveře trvá vteřinu a ten, kdo vejde, Věčný Host, nám přináší Věčnost. Neděláme-li si ale starosti s otevřením dveří, proč by měl přijít? Neceníme si Ho; cítíme, že nám přináší zbytečnosti a věci, které nepotřebujeme.

Je láska Mistra k žákovi stejná jako láska žáka k Mistrovi?

Jak můžeme zdokonalit svou oddanost?

Pokud můžete mít tento intenzivní pocit jednoty, pak automaticky zasvětíte celý svůj život — tělo, mysl, srdce a duši — svému Guruovi. Oddanost musí mít své kořeny ve všech sférách bytosti. Oddanost pouze v srdci nestačí. Oddanost musí být také v mysli, ve vitálnu a ve fyzickém. Teprve potom se oddanost stane dokonalou.

Jak si můžeme udržovat své vnitřní vědomí i během svých denních aktivit?

Představte si matku a její dítě. Matka si čte noviny. Její nejdražší je její syn. Může být tisíce kilometrů daleko, ale soustředí se na svého syna. Myslí si: „Ach, teď jsem tady. Kdo se o něj stará? Nikdo se o něj nemůže postarat tak, jak já.“ Můžete říci, že je to emocionální láska nebo sladká náklonnost nebo zájem, nebo všechno toto dohromady; ale svou láskou udržuje své spojení se svým synem.

Když jste k někomu připoutáni, myslíte na něj bez ohledu na to, kde jste; myšlenky na něj přicházejí do vaší mysli. Když v běžném světě jeden člověk věnuje pozornost druhému, znamená to, že je k němu připoutaný. Lidské bytosti, které jsou spolu v běžném světě spojeny, jsou na stejné úrovni. V duchovním světě je Mistr daleko výš než žák. Takže to není připoutanost, ale oddaný pocit jednoty, který žáci s Mistrem sdílí. Když žák myslí na Mistra, není to s připoutáním, ale s oddaností. Takto může individuální hledající potěšit Mistra, který již realizoval nejvyšší Pravdu a který mu bude sloužit jako prostředek, prostřednictvím kterého žák dosáhne Pravdy.

Máte pro mě náklonnost, pozornost, lásku a zájem Přirozeně se tak nyní pokusí vaše mysl do mě vstoupit nebo mé vědomí vstoupí do vás. Na druhou stranu platí, že pokud si v sobě můžete vytvořit zájem o mé poslání, uvidíte, jak ode mě do vašeho srdce proudí opravdová radost, mír, láska, požehnání, vděčnost a pýcha. Tehdy pro vás bude snadné udržet si mě ve svém vědomí.

Pokud máte pocit, že se skutečně a opravdově zajímáte o projevení Nejvyššího, jak mi můžete pomoci? Jedním ze způsobů je rozvíjení zájmu o lidstvo. Všichni tvrdíme, že o lidstvo máme zájem. Co ale děláme? Používáme slovo „zájem“, modlíme se ale k Bohu, aby pomohl nebo osvítil lidstvo? Ne! Náš zájem je sobecký. Pokud se svět zlepší, tím lépe pro nás. Musíme však mít o lidstvo opravdový, nezištný zájem.

Jak si se mnou můžete udržet své vnitřní spojení? Jen si vytvořte více zájmu o mé poslání a více lásky k projevení mého světla na Zemi. Pokud někoho milujete, každou hodinu jste připraveni pro něj udělat vše. Pokud ke mně chováte opravdovou lásku a náklonnost, k tomu božskému ve mně, Nejvyššímu ve mně, pak bez ohledu na to, co děláte, i když běžíte nebo skáčete, budete mít ten nejsladší vnitřní pocit blaženosti. Je to proto, že jste se ztotožnili s někým, kdo má vnitřní schopnost přijít a nabídnout vám Mír, Lásku, Světlo a Blaženost.

Má naše láska ke zvířeti tendenci přivádět nás zpět k naší vlastní zvířecí existenci?