Síta: Někteří lidé říkají, že Síta je něco jako záporná postava. Nejsem si jist, jak bych měl zahrát moment, kdy nařizuje Lakshmanovi, aby šel vyhledat Rámu. Chci dát najevo, že jsem na něj rozzloben (Síta je žena, ale hraje ji muž), ale je možné, že Síta se spíše bála a cítila se ztracená, protože Ráma zmizel.

Sri Chinmoy: Dovolte mi, abych odpověděl příběhem. Kdysi vládla Indii Británie. Jednoho večera šel velký vlastenec jménem Vidyasagar na večerní divadelní představení. Hra zpodobňovala činy Britů. Teď už možná víte, že Britové nemilosrdně Indy mučili. Jeden konkrétní kapitán tím byl pověstný. Podněcoval ostatní, aby mučili ubohé Indy, protože bojovali za svobodu své mateřské země. Britští vojáci nemilosrdně bili a trestali Indy.

Jakmile se hra dostala do bodu, ve kterém se dotyčný kapitán choval velice krutým způsobem, tento velký vlastenec se rozzlobil. Vstal, zul si sandály a hodil je na herce. Herec okamžitě sebral Vidyasagarovy sandály, jeden si dal na hlavu, druhý přitiskl k srdci a řekl: „Dnes jsem dosáhl svého hereckého vrcholu. Jsem Ind, ale hraji roli britského kapitána. Musím se zcela ztotožnit s jeho brutalitou.“

Takže musíš vědět, jakou roli hraješ. Celá moje hra o Rámovi pojednává o lidském a božském. Některé postavy jsou zcela božské, ale v jiných postavách musíte hrát lidské role. Pokaždé, když sestoupí duchovní Avatár, přijde s novým poselstvím. Ráma byl ztotožněn se společností. Mezi jeho realitou a společností neexistovalo žádné soupeření. Hlavními kvalitami, které ve svém životě projevil, byly slib, poslušnost a oběť. Tomu se říká lidská morálka.

Důležité je nesoudit duchovní Mistry. Pokud je soudíte, budete naprosto zmatení a vaše aspirace upadne. Oni jsou daleko, daleko za hranicemi našeho lidského posuzování. Když se Ráma a Síta vrátili z Lanky, Ráma musel požádat svoji manželku, aby jej opustila. Krišna zase požádal Ardžunu, aby zabil svoje vlastní příbuzné. Kdybyste použili svůj morální soud, vehementně byste nesouhlasili s činy Rámy i Krišny.

Ale kdyby Avatár nehrál lidskou roli, kdo by jej následoval? V jednom okamžiku musí hrát roli naprosto bezmocné lidské bytosti. V příštím okamžiku musí být ve svém nejvyšším vědomí. Podívejte se na Spasitele Krista. Když byl na kříži, zvolal: „Otče, proč jsi mě opustil?“ V tu chvíli se choval jako lidská bytost. V následujícím okamžiku zase řekl: „Otče, odpusť jim, neboť oni nevědí, co činí.“

Ještě než měl Šrí Rámakrišna svoje žáky, často stával na střeše a volal: „Kde jsou moji žáci? Kde jsou mé děti?“ Velice žalostně plakal. Byl neoddělitelně ztotožněný s Matkou Kálí, ale současně bezmocně plakal, aby přišli jeho žáci.

Když je duchovní Mistr ve svém nejvyšším vědomí, může jít za a za. Všechno transcenduje. Ale jakmile se ztotožní s lidskou úrovní, najednou se zdá, že je zde plno rozporů. Tentýž Nejvyšší žádá duchovního Mistra, aby byl postižen lidskou nevědomostí.

Určitě znáte ten slavný příběh o škorpiónovi. Škorpión spadl do vody. Duchovní Mistr chtěl škorpiónovi dát najevo svůj soucit a rukou mu pomohl ke břehu. Škorpión ho samozřejmě ihned uštknul a spadl zpátky do vody. Opět se topil a opět se mu duchovní Mistr snažil pomoci. Proč to duchovní Mistr dělal? Škorpión má přímo ve své povaze někoho uštknout, ale duchovní Mistr byl rozhodnutý mu pomoci. Myslel si, že jednoho dne bude moci změnit jeho povahu.

Když podržíte psův ocas, je rovný. Ale jakmile jej pustíte, opět se zkroutí. Lidská povaha je přesně stejná; je pokřivená. Duchovní Mistři se snaží vnést Božské do lidské povahy v naději, že bude zase rovná.

Roli Síty je potřeba hrát jako směs lidského a božského. Lakshmanovi vyhubuje a urazí jej naprosto lidským způsobem. V tu chvíli Síta ukazuje svůj lidský aspekt. V jiných scénách, kde říká velice vysoké, vznešené věci o Rámovi, vynáší na povrch božský aspekt. Ale kdyby v tomto konkrétním okamžiku mluvila s Lakshmanou s velikým soucitem, nebyl by v tom lidský aspekt. Takže děláš dobře, když dáváš najevo hněv.

Ráma také musí projevit svůj lidský aspekt. Kdyby ho neprojevoval, proč by si bral lidskou inkarnaci? Ztotožnil se s lidstvem v naději, že jej bude moci transformovat. Proč by měl před lidstvem ospravedlňovat svoje činy, když poslouchal Nejvyššího? Lidstvo se nachází miliony a miliony mil pod jeho úrovní. Duchovní Mistry nesmíme soudit podle lidské úrovně. Oni poslouchají přímé povely Samotného Boha. Podívejte se, jak Lakshmana poslechl své starší členy rodiny: poslechl svého bratra a poslechl Sítu, protože ji chápal jako svoji matku. Poslechl ji, i když jej urazila.

Když je potřeba poslušnost, musíte dát najevo poslušnost. Když je potřeba slib, musíte složit slib. Je-li potřeba oběť, musíte přinést oběť. Co více by mohl Ráma obětovat, než svoji nejdražší manželku? Tyto tři věci — slib, oběť a poslušnost — jsou buď na lidské úrovni, nebo na božské úrovni, ale všechno pochází od Nejvyššího.

Není možné říci, že to, co Ráma dělal na úpatí stromu, bylo špatné, co dělal uprostřed výšky stromu, bylo trochu špatné a trochu dobré, a na vrcholku stromu bylo všechno dobré. Ne. Na vrcholku stromu Nejvyššího vyjádří sám sebe jedním způsobem. Uprostřed stromu vyjádří sám sebe jiným způsobem a na úpatí stromu se musí vyjádřit odlišným způsobem. Kdyby měl Ráma pravdu jenom na vrcholku stromu, k čemu by byl strom? Co by to bylo za strom, kdyby měl jenom nejvyšší větve a zároveň neměl žádné kořeny a kmen. Strom života takový není. Na stromu života je mnoho květů, lístků a plodů — každý musí sehrát svoji individuální roli.

Takže duchovní Mistr musí podle vnímavosti lidstva naplnit svoje poselství příslibu a poslušnosti. Bůh není omezený na žádné úrovni. Jinak byste měli nehybného Boha. Svou představivostí si můžete vytvořit obrázek Boha. Představivost je realita, to je pravda, ale nemůžete pomocí ní spoutat Nejvyššího. Na jednu stranu je On bez podoby. Na druhou stranu má podobu. Když má podobu, bere si jich na sebe milióny, nespočet. Možná jste schopni vidět jednu podobu a ta je neměnná. Když potom uvidíte něco jiného, možná řeknete: „To nemůže být Bůh.“

Otec nosí doma pořád krátké kalhoty. Když jde do práce, možná si vezme na sebe pěkný oblek. V obleku byste ho možná nepoznali. Možná řeknete, že je vaším otcem jen tehdy, když má na sobě krátké kalhoty. Takže Bůh je také takový. Má milióny podob.

Moje hra o Rámovi pojednává o poslušnosti, oběti a slibu. Pomocí těchto třech kvalit musíte chápat celou hru. Nemůžete soudit velké duchovní Mistry jako Sri Rámachandru a Sri Krišnu. Chceme je vidět lidskýma očima, cítit lidský srdcem. To je nemožné.

Dejme tomu, že chci posoudit nějakou operaci, kterou provedl významný lékař. Pokud jste zdravotní sestrou, možná o tom něco víte, ale mezi vašimi vědomostmi a vědomostmi toho lékaře je zející propast. Vědomosti zdravotní sestry jsou jako kapka, kdežto vědomosti lékaře jsou jako oceán. Jak by mohla kapka posuzovat oceán? Duchovní Doktor, Bůh, nás právě takto může léčit miliony různých způsobů, pokud si to přeje. A pokud si On přeje mít v nás a naším prostřednictvím nějakou zkušenost, jak bychom Jej mohli soudit?

Čím jdete výše, tím je jasnější poselství odevzdání, slibu a poslušnosti. Na každé úrovni si odevzdání, slib a poslušnost na sebe berou jinou podobu.

From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 31, (knižně nevydáno), 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_31