Vraťme se však k vaší otázce — záleží to na stupni rozvoje vědomí. Hra se dá hrát správně, se vzájemným respektem a láskou. Nebo se dá hrát od počátku s ničivým přístupem. V takovém případě pracuje ničivá mysl, nikoli srdce. Jestliže pracuje srdce, víte, že nikdo nikoho vědomě nezraní. Ale když hrajete s pomocí mysli, je to samé rozdělení a zkáza. Srdce bude hrát tutéž hru, ale s odlišným přístupem.
Pokud vyjdou na povrch srdce těchto hráčů, budou hrát správným způsobem. Potom určitě získají ze hry radost navíc. V této chvíli nezískávají radost ze hry samotné. Mají radost jenom tehdy, když vyhrají. Následně mají pocit, že porazili celý svět. Když prohrají, mají pocit, že ztratili celý svět. V jednom okamžiku jsou majiteli světa, v příštím okamžiku ztratili celý svět. Ale pokud jsme hledající, milovníci Boha, milovníci pravdy, máme při hře radost ze všeho. Je to jako když si hrají děti — mají radost ze hry samotné. Kdybyste umístil dvacet dětí do krásné zahrady, budou si pořád hrát a budou šťastné.
Samotná hra nám má dát štěstí, nikoli takzvaný úspěch. Jestli naše štěstí závisí na úspěchu, budeme dnes šťastní a zítra se budeme cítit hrozně. Ale pokud hrajeme hru s radostí, bude to pro nás štěstí i úspěch současně.From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 32, (knižně nevydáno), 2002
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_32