Píseň _Jiban debata_ zpíváš na každém koncertě. Udělala duše té písně pokrok, když jsi ji tolikrát zazpíval?

Sri Chinmoy: U písně Jiban debata to tak není. Zpívám tuto píseň z velice zvláštního důvodu. Snažím se neoddělitelně ztotožnit s publikem, se všemi lidskými bytostmi, které tam jsou. A pláču k Bohu za Jeho Odpuštění pro všechny přítomné. Jednotlivé duše v publiku beru jako jednu kolektivní, jako jednotlivce. A potom se za ni modlím, velice oduševněle pláču za Odpuštění.

Když budete žádat Boha za Odpuštění každý den, očišťujete sami sebe. Slovo „odpuštění“ v sobě nese očištění. Jestli nám Bůh odpustil nebo ne, je na Něm, ale pokud se dokážeme modlit k Bohu za odpuštění, okamžitě to očišťuje naše srdce. Můžeme se k Bohu modlit za odpuštění kvůli věcem, které jsme udělali dnes nebo včera, nebo dokonce i kvůli věcem, které uděláme v budoucnosti. To není vtip. Je to absolutně nezbytné. Dobří hledající nevědí, co se stane v budoucnosti. V následujícím okamžiku možná spáchají chybu o velikosti Himálají. V této chvíli jsou ve velice dobrém vědomí, a proto se modlí k Bohu: „Prosím, odpusť mi dnes kvůli věcem, které udělám zítra.“

Možná se tomu budete smát. Nevěříte tomu, že zítra uděláte velikou chybu. Ale tato modlitba je naprosto zásadní. Když budete žádat Boha, aby vám odpustil chyby, kterých se dopustíte zítra, je to podobné, jako když ušetříte peníze a uložíte je do banky. Když potom opravdu uděláte něco špatného, Bůh pozoruje tu rovnováhu a vy si můžete peníze zase vyzvednout. Toto dělá mnoho, mnoho hledajících. Modlí se k Bohu za Jeho budoucí Odpuštění. Sami víte, jak se vaše vědomí dokáže změnit. Brzo z rána jste možná božští. Za dvě hodiny jste nebožští, vaše vědomí poklesne.

Jestliže žádáte Boha, aby vám odpustil vaše budoucí chyby a potom uděláte chybu, uvidíte, že vaše modlitba za odpuštění tu chybu vymaže. Ale vy to neděláte. Vždy zůstáváme v minulosti. Modlíme se k Bohu: „Ach, včera jsem zalhal. Zachraň mě, zachraň mě!“ Ale včerejšek je již pryč, teď přichází něco jiného. Takže se modleme také za zítřek. Modlitba není určena jenom za věci, které se staly v minulosti. Modlitba také znamená dívat se dopředu. Když se modlíme, snažíme se odstranit překážky, které jsou před námi. Bojujeme už s těmi, které jsou za námi. Jenom Sám Bůh ví, jestli jsme vyhráli nebo prohráli, ale víme, že vpřed nás nese náš život modlitby a meditace. Jestliže tedy můžeme mít Boží Odpuštění, je pro nás cesta vpřed nekonečně snazší.

Minulost, přítomnost a budoucnost má Bůh na povel. On ví, jestli za hodinu uděláme nebo neuděláme žalostnou chybu. Takže nejlepší je žádat o Jeho Odpuštění. Jestliže kromě toho dokážeme žádat Boha za Odpuštění pro věci v budoucnosti, On vidí a cítí, jestli to opravdu myslíme vážně. Jinak si budeme pořád myslet, že jsme dokonalí. Když potom náhle uděláme něco špatného, pláčeme: „Bože, zachraň mě! Zachraň mě!“

Musíme se dostat do bodu, ve kterém dokážeme říci: „Nejsem dokonalý. V kterémkoli okamžiku mohu udělat chyby. Nejlepší je tedy žádat o Boží Odpuštění. Jestli mi Bůh dnes odpustí chyby, které udělám zítra, potom jsem už dnes pomocí moudrosti anuloval zítřejší problém.“ To je naprostá pravda. Když dnes pláčete k Bohu za Jeho Odpuštění, můžete zrušit zítřejší chyby.

From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 34, (knižně nevydáno), 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_34