Když zůstáváme zde, v pozemsky spoutaném životě, nemůžeme říci, že všechny dny jsou stejně důležité. Ne, každý den není stejně důležitý. Některé dny jsou určitě důležitější než jiné. To je důvod, proč slavíme výročí a narozeniny. Když máme narozeniny, říkáme si: „Proč jsem sem přišel? Udělal jsem nějaký pokrok od doby, kdy jsem přijal duchovní život? V některých oblastech jsem udělal pokrok, v jiných ne, nebo jsem šel zpátky.“
Pokud jde o tebe, udělal jsi veliký pokrok v hudbě. Na druhou stranu ztrácíš svoji spontánnost a dětské vědomí. O tvém pokroku i o tvém poklesu ti říkám pro tvoje dobro. V jedné věci jsi udělal pokrok a v jiné jsi šel zpátky. Kdyby sis udržel svoje dětské vědomí, udělalo by to tvé duši ohromnou radost. Ale v tomto jsou na tom všichni stejně. V jedné věci udělali lidé značný pokrok a v jiné ztratili svoji předešlou úroveň a sestoupili dolů, místo toho, aby vystoupili nahoru.
Pro nový začátek si tedy můžeš vybrat jakékoli datum, ale když začneš, musíš pokračovat. V opačném případě se pokusíš o svých narozeninách velice oduševněle meditovat a den poté si řekneš: „Včera jsem meditoval velice oduševněle. Dnes tedy nemusím meditovat.“ Náš lidský život je už takový. Jeden den jíme velice dychtivě a druhý den nechceme jíst vůbec. Ale v duchovním životě musíme jíst každý den, protože naše potřeba jíst je neomezená. Boží Náklonnost, Láska, Požehnání, Zájem a Soucit jsou neomezené, a proto nám Bůh dává neomezenou vnímavost.From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 34, (knižně nevydáno), 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_34