Část X

SCA 1148-1166. Následuje rozhovor, který 14. září 1984 vedl Robert Swan, editor Simple Living Magazine.

Řekl jste, že vaše filozofie spojuje vnitřní a vnější. Většina lidí chápe meditaci jako vnitřní proces a mě by zajímalo, jestli byste nám mohl vysvětlit, jaké místo má maratonský běh v duchovním rozvoji.

Sri Chinmoy: Vnitřní běh a vnější běh se navzájem doplňují. Pro vnější běh potřebujeme disciplínu. Bez života disciplíny nemůžeme uspět v žádné profesi. Když tedy provozujeme vnější běh, připomíná nám to vnitřní běh. Jak víme, vnitřní běh představuje největší vzdálenost, věčnou vzdálenost. My nevíme, kdy jsme začali a nemáme zdání, kdy skončíme. Ovšem když jde o maraton, víme, že po 26 mílích a 385 yardech skončíme.

Pro vnější běh potřebujeme život disciplíny, vytrvalosti a trpělivosti — tolik dobrých věcí! Také v duchovním životě potřebujeme mnoho dobrých věcí — musíme porazit náš strach, pochybnosti, žárlivost, nejistotu, a tak podobně. Takže máme pocit, že jedno pomáhá druhému.

Pokud mám brzo z rána čerstvou mysl a dobré zdraví, budu mít inspiraci k modlitbě a meditaci. Kdybych nebyl zdráv, nevstal bych, nemodlil se a nemeditoval. Takže mé zdraví mi pomáhá, aby se ze mě stal dobrý hledající.

Na druhou stranu, pokud jsem skutečný hledající, pokusím se udělat něco pro lidstvo na fyzické úrovni. Jestliže miluji Boha Stvořitele, musím milovat také Boha Stvoření — co by to jinak bylo za lásku? Jestli miluji Boha, který stvořil tento svět, musím milovat také samotné Stvoření. Když tedy běžíme na vnější úrovni, pozorujeme Stvoření, a když se modlíme a meditujeme, snažíme si vědomě uvědomit Stvořitele.

From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 34, (knižně nevydáno), 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_34