Pokud jde o něco zvenčí, co s tím můžeme udělat?

Sri Chinmoy: Vy naneštěstí nevěříte v modlitbu. Musíte se vědomě modlit k Bohu nebo ke svému Mistrovi. Můžete říci: „Ach Mistře, ty víš lépe než já, co dělat. Chci se odevzdat Bohu. Dej mi k tomu prosím patřičnou schopnost.“ Jenom velmi málo lidí se takto modlí. Ale právě kvůli tomu modlitba vůbec existuje! Nicméně moji žáci si kvůli své mysli tuto skutečnost neuvědomují. Navenek mohou říci: „Můj mistr ví lépe než já,“ ale vaše mysl má mnoho předsudků a apriorních představ: „Jestli udělám toto nebo tamto, potom...“ Právě to „jestli“ musí zmizet z vaší mysli. Teprve až slovo „jestli“ zmizí z vaší mysli, bude vaše modlitba skutečná. V opačném případě bude vaše modlitba vypadat takto: „Jestli Mistře uděláš toto, já udělám tamto.“ Nebo můžete říci: „Jestli Bože uděláš toto, já udělám tamto.“

Vložíte-li slovo „jestli“ mezi sebe a Boha, mezi sebe a svého Mistra, mezi sebe a svoji vnitřní existenci, zničíte všechny svoje modlitby. Jakmile však zrušíte „jestli“, kde je rozdíl mezi vaším srdcem a Boží Vůlí nebo Mistrovou vůlí nebo vůlí duše? Žádný rozdíl vůbec neexistuje! Srdce je vždy připravené vykonat Boží Vůli, ale mysl přijde se slovem „jestli“. Srdce nikdy nevloží „jestli“ mezi sebe a Boha. To dělá jenom mysl.

Mysl většinou říká: „Bože, když ti dám jedno procento, Ty mi musíš dát devadesát devět procent.“ Ale ta samá mysl může být skvělá. Ve vzácných případech může mysl říci: „Bože, jsem připravená ti dát devadesát devět procent, ale očekávám od Tebe jedno procento.“ Mysl může dát nanejvýš devadesát devět procent, ale nikdy nedá sto procent. To je důvod, proč mysl přinesla slovo „jestli“.

Až přijde srdce, žádné „jestli“ nebude existovat. Srdce spontánně řekne: „Bože, dám Ti sto procent. Nemusíš mi dávat ani jedno procento.“ Srdce není lstivé. Srdce ví, že Bůh dá na oplátku všechno. Když je dítě velice blízké své matce, nikdy od ní nic neočekává. Půjde a ať už má cokoli, i kdyby to byl jenom jeden cent, dá ho své matce. Nepůjde k matce s jedním centem a nebude očekávat na oplátku jeden dolar, ne. Celým jeho vlastnictvím je ten jeden cent. A přesto jde, dá ho své matce a odběhne pryč. Potom jej musí matka volat: „Kde jsi? Kde jsi?“ Jakmile dalo dítě matce své vlastnictví, uteklo pryč. Jeho práce je hotová. Toto dělá srdce.

Mysl také dává, ale přitom se dívá, jestli i ten druhý člověk něco dává. Mysl pozoruje, jestli je vaše ruka v kapse, aby vám něco dala. Srdce se nedívá. Srdce dává a neočekává nic nazpět.

Každý má dobré srdce. Na druhou stranu, Bůh stvořil také mysl. Myslíte si, že Bůh jednoho dne vaši mysl nepromění? On něco stvořil. Je-li to něco naprosto neužitečného, nechá to tak navždy? On chce vyzvat Svoji vlastní nemožnost. V současnosti říkáme, že přeměnit naši mysl je nemožný úkol. Ale Bůh má ohromnou Radost, když vyzývá Svoje Schopnosti. Právě toto nechápeme. Boží Schopnosti jsou neomezené, to je pravda. Ale On má radost, když vyzývá Sám Sebe. Jeho Nekonečno vyzývá Samo Sebe.

My jakožto lidé svoje schopnosti nevyzýváme. Schopnosti, které máme, používáme pro svůj vlastní prospěch. Ale naše síla vůle nevyzývá naše schopnosti. Rozumíte tomu? Síla vůle sama o sobě je určitou schopností. Pomocí síly vůle získám nějakou schopnost. Ale jakmile oddělím tuto schopnost od síly vůle, nesnažím se ji s její pomocí zvětšit. Proč? Protože samotná schopnost zformovala určitou myšlenku, že nemohu jít za nějakou konkrétní hranici — tuto hranici nebo tamtu hranici. Schopnost sama zformulovala svoje vlastní myšlenky.

Musíte vědět, že síla vůle může přijít a tuto schopnost vyzvat. Pokud se ta schopnost nechce zvětšovat, síla vůle nemůže nic dělat, protože jsme ji od ní oddělili. To je chyba, kterou děláme. Musíme si uvědomit, že schopnost přišla od síly vůle. Jestliže se jí odevzdá, můžeme kdykoli vyzvat nemožné. To můžeme udělat!

From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 35, (knižně nevydáno), 2004
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_35