Jsou dva způsoby, jak s pláčem našeho srdce dělat pokrok. Přichází-li tento pláč ze samotné hlubiny našeho srdce, protože cítíme, že jsme ztratili Boží Soucit, Boží Lásku nebo Boží Požehnání, a my pláčeme, abychom je znovu získali, pak určitě uděláme pokrok. Musíme cítit, že jsme ztratili něco velmi drahého a pak plakat, abychom to dostali zpátky. To je jeden způsob, jak činit pokrok.
Druhý způsob je ponořit se hluboko dovnitř a plakat, abychom milovali jen Boha a těšili jen Boha. Možná selžeme znovu a znovu, ale uvnitř dechu našeho srdce musíme cítit, že to je to jediné, co skutečně chceme.
Roníme slzy ze svých očí. Ale Boží Oči a Jeho Slzy jsou uvnitř Jeho Srdce. A když se modlíme a meditujeme, vidíme, že jeho Srdce je uvnitř samotného Jeho Dechu. Čím hlouběji jdeme ve své meditaci, tím je nám jasnější, že naše duchovní selhání jsou Jeho vlastními porážkami. Na jednu stranu je za vším. Na druhou stranu, protože přijal lidskou podobu, chce se vyvíjet a dělat pokrok v lidské a skrze lidskou podobu.
Takže musíme vědět, zda se skutečně snažíme učinit Jej šťastným Jeho vlastním Způsobem, nebo zda se jen pokoušíme učinit sebe šťastnými naším vlastním způsobem. V okamžiku, kdy se Jej pokusíme učinit šťastným Jeho vlastním Způsobem, vidíme Jej usmívat se a tančit. Naproti tomu když se Jej nepokusíme potěšit Jeho vlastním Způsobem, okamžitě před sebou vidíme tancovat nebožské, nepřátelské síly. Tancují naprosto beze studu pokaždé, když prohrajeme na bojišti své vlastní aspirace.
Když dva týmy hrají fotbal, velmi často vítězný tým gratuluje poraženému týmu, říkaje: „Hráli jste opravdu dobře.“ Vítězové se snaží utěšit poražené, ať už upřímně nebo neupřímně. Ale v případě božských a nebožských sil to tak není. Božské síly přichází osvítit nepřátelské síly, ale nepřátelské síly přichází zničit božské síly. Nepřátelské síly nejsou milostiví poražení či milostiví vítězové.From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 5, Madal Bal, 2001
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_5