Každý můj žák, který chce projevit Světlo Nejvyššího, musí mít na paměti jednu věc: čistotu. Nemáte-li čistotu, je v mysli vždycky rozpor, a to vede k nepochopení a sporům. Mluvit o projevení je jako mluvit o míru. Už samotná skutečnost, že lidské bytosti mluví o míru namísto o válce, představuje ohromné dosažení. Ale v mnoha případech se stává, že se ve jménu míru navzájem zabíjíme. Ovšem už ten pouhý fakt, že myslíme na mír, znamená, že jednoho dne nám Bůh dovolí pochopit skutečný význam a smysl míru. Je to podobné, jako když myslíme na projevení — bez ohledu na to, kolik děláme chyb a kolikrát klameme sami sebe a ostatní, jednou přijde den, kdy bude naše úsilí pozitivní.
Lepší je věnovat se projevení — bez ohledu na to, jak je nedokonalé — než zůstat zticha. Když Vivékánanda viděl nějaké Indy, jak jsou líní, řekl jim: „Běžte hrát fotbal. Realizujete Boha dříve, když budete hrát fotbal, než když budete číst Bhagavadgítu.“ Měl pocit, že by měli být aktivní a dynamičtí. Stejně tak je lepší dělat v průběhu projevení chyby, než nedělat nic. Když někteří lidé dělají chyby nebo vidí, jak ostatní dělají chyby, vzdají to. Musíte ale vědět, že chyby dělá každý, jinak to nejde. Ale i přes tyto chyby stateční lidé pokračují v práci, protože jsou odhodláni dělat ty správné věci a stát se správnými lidmi. Nakonec se jim to podaří.From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 6, (knižně nevydáno), 2014
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_6