Obzvlášť v duchovním životě, vysvětlování jsou jen mrháním drahocenného času. Člověk, který chce něco vysvětlovat je blázen a člověk, který chce mít něco vysvětleno je rovněž blázen. Duchovní život začíná s vírou a víra nepotřebuje jakýkoliv druh vnějšího důkazu nebo ospravedlnění. Pokaždé, když se pokoušíme vysvětlit nebo mít něco vysvětleno, jen sytíme uvažující mysl. Ale Bůh nepracuje s uvažující myslí.
Je to jako dribling ve fotbale. Řekněme, že dribluji po celou dobu levou nohou, takže si brankář myslí, že použiji levou nohu k tomu, abych se pokusil dát gól. Ale já pouze předstírám, že použiji levici; ve skutečnosti skóruji pravicí. Brankář se celou dobu připravuje na kop z levé nohy, a já potom skóruji pravicí. Podobně, pokud naše očekávající mysl následuje míč, nikdy nebudeme připraveni na to, co se děje.
Bůh si s námi hraje přesně stejným způsobem. Když se pokoušíme použít naši mysl, budeme ztraceni, protože Bůh není spoután myslí. Není spoután jakýmkoliv způsobem, a chce, abychom také byli jako on. Když dítě běží, získává radost běháním kousek na tuto stranu a kousek na tuto stranu, cik-cak způsobem, a Bůh není nic jiného, než Věčné Dítě.
SCA 279-282. Následující dvě otázky byly položeny v Myanmar v lednu 1995↩
From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 7, (knižně nevydáno), 2014
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_7