S objevováním vesmíru se pokoušíme dělat něco jako s ohňostrojem. Okouzlí nás, ale nepozvedne naše vědomí; nemá sílu podporovat. V „Apollu 13“ vidíme lidi, jak kráčejí po měsíci. Bavíme se tím, ale je to většinou vitálno, které dostává potěšení. Duše se tím nebaví. Dokonce ani srdce tím nedostává radost, protože srdce chce slyšet melodii, kterou udržuje země v souladu s Nebem a soulad zde není.
Věda je jako kráva přivázaná ke kůlu. Krávě je dána omezená svoboda, ale uvnitř této omezené oblasti, kráva zničí všechno. Když vidí kyblík, potom nakopne ten kyblík. Tím, že nakopne kyblík několik metrů, kráva získává radost. Ale tento druh radosti je veškerým zničením. Naštěstí kráva má omezení. Nemůže jít za délku provazu. Podobně, nehledě na to, kolik století nebo tisíciletí mine, kapacita vědy bude omezená. Věda dělá pokrok a rozvíjí se; zázraky se tvoří každou chvílí. Zmáčknete tlačítko a někde spadne atomová bomba. Ale cokoliv, co není tvořivé, nebude schopno sjednotit utrpení Matky-Země s úsměvem Otce-Nebe.
Vědci mohou sestoupit na měsíc a vidět několik kamenů, ale nezískají vědomí měsíce. Jen modlením a meditací můžete získat vědomí měsíce nebo komunikovat s duší měsíce. Vědci nezohledňují měsíc jako posvátné místo, naplněné aspirací. Ne, vidí ho jako neobdělávanou zemi na své pokusy. Potom, když tam naleznou něco pěkného, jen to popadnou a rozbíjí na kousky svými vědeckými nástroji. Ale tyto vědecké nástroje nikdy neodhalí duši nebo Božskost uvnitř měsíce. Nikdy, nikdy! Takže věda nikdy neobjeví skutečnou Božskost uvnitř měsíce; jen hledající toto objeví.From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 7, (knižně nevydáno), 2014
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_7