Je však otázka, zdali je někdo opravdu hladový po míru, anebo zdali jednoduše podlehl svému osudu. Někteří lidé ztratí víru v Boha anebo ve svůj vnitřní život, když jsou jejich příbuzní zabiti nebožskými lidmi. Říkají: „Moji drazí neudělali nic špatného. Jestli má Bůh nekonečný Soucit, proč dopustil, aby byli zabiti?“ Tito lidé se mohou vnitřně bouřit a říci, že Bůh je nečinný nebo nedynamický, že asi spí. Tito lidé se mohou rozlítit, že jejich drazí byli napadeni, a zajít tak daleko, že řeknou: „Žádný Bůh neexistuje!“
Tito lidé bohužel světlo nehledají. Nemodlí se, aby toto světlo osvítilo ty nebožské lidské bytosti, které napadly jejich drahé. Kdyby to dělali, Bůh by zajisté změnil vnitřní přístup těchto nebožských lidí. Upřímný pláč obětí po osvícení viníků by pronikl do Srdce Boha. A tak když se modlíme k Bohu správným způsobem, ti, kteří udělali něco špatného, nebo ti, kteří by mohli něco špatného udělat v blízké budoucnosti, budou osvíceni.From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 10, Madal Bal, 2001
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_10