Pokud někdo učiní nepodmíněné odevzdání, je na cestě k realizaci Boha. Nechť praktikuje nepodmíněné odevzdání, určitě Boha realizuje. Výškou nepodmíněného odevzdání je právě poselství: „Nechť se stane Vůle Tvá.“ To představuje nejvyšší výšku meditace a modlitby. Obojí vede ke stejnému cíli. Když má někdo dobrou meditaci, má snad říci: „Nechť se stane má vůle“? Ne! Právě díky tomu, že se ponořil hluboko dovnitř, řekne: „Bože, řekni mi, co mám dělat a já to udělám.“ Modlitba také říká se sepjatýma rukama: „Bože, řekni mi, co mám dělat.“ Jeden člověk se ponoří hluboko dovnitř a řekne: „Bože, řekni mi, co mám dělat.“ Ten druhý vzhlédne vzhůru a řekne: „Prosím, prosím, řekni mi, co mám dělat.“ Meditace a modlitba dělají totéž. Jeden člověk jde dovnitř, druhý vzhlíží vzhůru. Jeden šplhá na strom, druhý je u paty stromu a dívá se nahoru.
Modlitba a meditace jsou dvě cesty. Když medituji, snáším dolů Boha. Když se modlím, jdu vzhůru k Bohu. Je to totéž. Když použiji jeden způsob, říkám: „Prosím, sestup dolů a řekni mi, co mám dělat.“ Když použiji ten druhý způsob, říkám: „Jdu vzhůru. Řekni mi prosím, co mám dělat.“
Na druhou stranu, v modlitbě říkám: „Dej mi mír, dej mi lásku, dej mi světlo, abych Tě mohl potěšit.“ Ve své meditaci říkám: „Prosím, řekni mi, co potřebuji, a prosím, prosím, dej mi to.“ Obojí vede ke stejnému cíli.
SCA 447. Sri Chinmoy odpověděl na tyto otázky 9. září 1997.↩
From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 12, (knižně nevydáno), 2015
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_12