Když si některé mocné duše určitých zemí vzaly lidské tělo, získaly velikou slávu, světovou slávu, protože dostaly vděčnost. Tyto duše mohly přijmout ohromnou náklonnost, lásku, vděčnost a obdiv, které jim nabídly, řekněme nevědomě, lidské bytosti, které v té zemi žily. Možná, že někteří vlastenci a revolucionáři uctívali svoji zemi. V Indii se zpívá:
> Janani janmabhumishcha swargadapi gariyasi — “ Matka a mateřská země jsou nadřazeny i samotným Nebesům.”
Když revolucionáři a vlastenci milují svoji zemi jako lidskou bytost, když ji obdivují, oslavují a uctívají jako hmatatelnou skutečnost, potom aspirace a oddanost lidských bytostí může duši země významně pomoci, když si vezme lidské tělo. To se stalo v případech některých duší zemí, ze kterých se potom stali králové, císaři a jiné světově významné osobnosti. Naproti tomu se z nich potom — až se stanou králi a císaři — mohou stát velice špatní lidé v budoucích inkarnacích, protože jejich těla, vitálna a mysli nebudou zcela aspirovat. To se už také stalo. Když byli dušemi zemí, byli schopni projevit svoji Božskost, ale jak si vzali lidskou podobu, do cesty duše se postavila temnota a nevědomost, kterou v sobě chová lidské tělo. V takových případech je vždycky pro duši neobyčejně obtížné projevit na zemi božské světlo.From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 13, (knižně nevydáno), 2015
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_13