Když nějaký nový žák opustí během prvního roku naši cestu, všichni máme tendenci hledat nějakou příčinu. Ptáme se sami sebe: „Udělali jsme něco špatně?“ Jaký bychom měli mít přístup k novým žákům?

Sri Chinmoy: Pokud udělají něco odrazujícího, ihned řekněte: „Když jsme na cestu přišli my, nebyli jsme lepší.“ Jestliže někdo udělá něco deprimujícího, není disciplinovaný nebo v nějakém jiném ohledu nesplňuje vaše nároky, prostě řekněte: „Kdysi jsme byli také takoví.“ Nenechte se odradit. A jakmile udělají něco dobrého, ihned to oceňte a řekněte: „To, co jsi udělal, přinese našemu Centru velikou slávu! Na vnitřní úrovni to udělá Guruovi velkou radost.“ Jestliže udělají nedobré věci, jenom řekněte: „Jenom klid, my jsme měli tytéž problémy.“ Díky tomu vyjde ihned do popředí vaše sympatie — a to i v případě, že jste tyto nešťastné věci nedělali. Taková lež nikomu neublíží, pouze tomu člověku pomůže. Ale když na něho vyštěknete: „Co jsi to provedl?! Takovou chybu jsem nikdy neudělal!“, je ztracen. Musíte hrát sympatizující roli.

Svoji řidičskou zkoušku jsem dvakrát neudělal. Ti první dva zkoušející byli hrozní, ale ten třetí byl sympatický ve všech směrech. Nasedl jsem do auta, a třebaže jsem nedal najevo žádnou nervozitu, on hned řekl: „Nebuďte nervózní, já jsem měl tytéž potíže.“ Já jsem ani nezačal dávat najevo nějakou nervozitu, ale on byl velice soucitný! Když jsem předvedl souběžné parkování, řekl mi: „To bych ani já neudělal lépe.“ Ti první dva zkoušející byli prostě nemožní, ale tento člověk měl opravdu velké pochopení!

Náš přístup by měl být podobným způsobem povzbuzující. Podle toho třetího zkoušejícího jsem udělal všechno dobře, velice dobře. Proti nám jelo ve vzdálenosti asi šedesáti metrů nějaké auto a já jsem čekal. Ti první dva zkoušející by mně vyhubovali. Řekli by: „Proč nejedete?“ Ale ten třetí řekl: „Správně. Udělal bych totéž.“ Povzbuzoval mě všemi možnými způsoby. Ten předchozí zkoušející mě vyhodil, protože v protisměru někdo odbočoval doleva a já jsem měl přednost v jízdě. Řekl mi: „Měl jste přednost. Měl jste jet!“ Hrozně se na mě zlobil! Kdybych jel, střetli bychom se s tím protijedoucím autem. Zkoušející mě vyhuboval, protože ten druhý řidič odbočil doleva.

Když přišla řada na souběžné parkování, předchozí zkoušející řekl, že jsem se dotkl obrubníku. Zeptal jsem se: „Mohl byste mi ukázat, kde jsem se ho dotkl?“ Nechtěl mi to ukázat! Co je to za zkoušejícího, když mi nemůže ukázat moji chybu? Na začátku řekl: „Odbočte doleva.“ Ale já jsem viděl, že tam jedou auta, takže jsem ho neposlechl. Neposlechl jsem ho, takže jsem udělal chybu! Když chtějí, abyste to neudělali, je to pro ně snadné. Prostě řeknou: „Jel jste pomalu, udělal jste toto, udělal jste tamto.“

V jednu chvíli jsem odbočil doleva z nesprávného pruhu. Cítil jsem se hrozně, ale ten zkoušející řekl: „Vraťte se.“ Moje zkouška skončila. Tolik odrazování! Zajímaly ho na mě jenom moje chyby. A i kdyby žádné chyby nezjistil, snažil se mě znervóznit a říkal nechutné věci. Ale podle toho třetího zkoušejícího jsem udělal všechno uspokojivě. Jeho povzbuzování nikdy nezapomenu.

Takže prosím zaujměte povzbuzující postoj. Jakmile někdo ve vašem Centru udělá něco nedobrého, jenom řekněte: „To bych udělal také, ale za ta léta jsem se už zlepšil, nenech se tím odradit.“ A když někdo udělá něco dobrého, ihned ho pochvalte.

From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 15, (knižně nevydáno), 2015
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_15