Byla doba, kdy aspirující vojáci lidstva chtěli, aby je vlastnil Bůh. Řekli Bohu: „Já tě vlastním. Teď také vlastni ty mě. Jestliže mě budeš vlastnit, nebudeš mít čas, abys myslel na kohokoliv jiného. Musíš na mě myslet.“ Dnes ale lidé říkají: „Jestliže tě vlastním, znamená to, že ty nebudeš moci jít kamkoliv.“ Pokrok lidstva tedy zmizel, protože lidstvo neaspiruje na to, aby vlastnilo Boha a také bylo vlastněno Bohem. Lidé mají pocit, že kdyby byli vlastněni Bohem, nebudou si moci užívat svobody.
Na druhou stranu, pokud mají hledající opravdovou lásku, oddanost a odevzdání, řeknou: „V tomto okamžiku jsi stromem a já jsem plodem. Jestli budeš v příštím okamžiku chtít, abych byl stromem, ty se staneš plodem.“ Bůh chce hrát roli stromu i plodu, ale my chceme hrát pouze roli stromu. Strom roste a roste a dává plody. Plody vznikají díky aspiraci stromu.From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 15, (knižně nevydáno), 2015
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_15