Když jeden člen naší duchovní rodiny aspiruje více, ovlivní to ostatní členy?

Sri Chinmoy: Ano, určitě. Jsi v nějaké rodině — modlíš se a medituješ, vedeš velice dobrý život, takže když přijdu domů z práce, dostanu od tebe ohromnou inspiraci. Já zakouším vnější svět, ruch a shon života. Pozoruji, jak se všichni lidé chovají jako neklidné opice. Ale jakmile přijdu domů, vidím tě, jak se velice míruplně modlíš a medituješ. Tvoje inspirace mě ovlivňuje a pomáhá mi, abych byl jako ty. Samotná tvoje přítomnost je zdrojem inspirace.

Když naproti tomu ve stejné rodině máš bratra, který každý den krade a dělá nedobré věci, lidé budou mluvit špatně o celé rodině. Takže i on tě ovlivňuje. Jeden bratr je velice duchovní. Představuje pro tebe velice, velice oduševnělou inspiraci. Když jsi s tím druhým bratrem, tvoje vědomí ihned klesne. Samotná jeho přítomnost tě zneklidňuje, protože nevede morální život, duchovní život. Dělá něco nebožského.

Dva žáci se právě takto podobají těm dvěma bratrům. Jeden dobrý žák se modlí a medituje, projevuje Lásku Nejvyššího. Ten druhý nemá čas meditovat ani jednou za tři měsíce. Nechodí pravidelně do Centra. Chceš být jako on? Jakmile ho vidíš, tvoje inspirace mizí. Je velice obtížné udržet si inspiraci, když vidíš někoho neinspirujícího. Vidíš-li někoho, kdo aspiruje, projevuje Nejvyššího a vede opravdový duchovní život, už jeho samotná přítomnost tě bude inspirovat. Řekněme, že jdeš po ulici a proti tobě kráčejí tři lidé. Ty o jejich povahách nemusíš nic vědět, ale můžeš okamžitě pocítit spřízněnost s jedním z nich, protože ten člověk se dotkl tvého srdce. Tvoje srdce na vnitřní úrovni ví, že ten člověk dělá něco dobrého, aby inspiroval celé lidstvo.

Na stromu života je mnoho větví. Jsou-li všechny větve v dobrém stavu, dostaneš radost. Ale když jedna nebo dvě větve nejsou v dobrém stavu, radost nezískáš. Totéž platí pro tvoje tělo. Člověk má sklon se dívat na tu nejslabší část. Jakmile vidíme na našem těle něco, co je slabé nebo nefunkční, přitáhne to naši pozornost. Lidská přirozenost se nedívá na tu jasnou stranu, na božské věci. Lidská přirozenost vždy pozoruje nedostatky. Takže nejlepší je pohybovat se v přítomnosti lidí, kteří jsou inspirující a které i ty můžeš inspirovat. Ti lidé, kteří neaspirují, ale chtějí aspirovat, by se měli pokusit spřátelit s lidmi, kteří aspirují. Dobří lidé by se měli stýkat s lepšími a nejlepšími a špatní lidé by se měli začít stýkat s dobrými. Vždycky se snažte stýkat s lidmi, kteří jsou duchovně výše než vy. Nesestupujte a nestýkejte se s lidmi, kteří neaspirují. Když se někdo topí, natáhneš ruku a pomůžeš mu. Ale když sám spadneš do vody, kdo ví, co se stane? Můžeš se utopit také.

From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 17, (knižně nevydáno), 2015
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_17