Když rozdíly v náboženském přesvědčení dokáží vyvolat ve světě tak velikou netoleranci, jaký bychom měli zaujmout správný postoj k vírám jiných lidí?

Sri Chinmoy: Žádné náboženství nás neučí nenávidět lidstvo. Jsme to my, lidské bytosti, které jsme se rozhodly nenávidět jedna druhou. Ale duchovní Mistři nejvyššího řádu, kteří jsou zakladateli různých náboženství, nás učí jenom lásce. Já jsem hinduista. Moji předkové, védští zřecové, nás učili, abychom milovali každého člověka. Spasitel Kristus také nabídl poselství lásky. Půjdeme-li do hloubky každého náboženství, nalezneme zde poselství lásky. To je důvod, proč cítím, že bychom měli obdivovat všechna náboženství a vážit si jich. Náboženství je jako dům. K čemu mi bude dobré, když budu tvrdit, že můj dům je krásnější než váš? Jestli jste šťastní ve svém domě a já jsem šťastný ve svém, proč bychom se měli přít? Hádám se s vámi jenom tehdy, když nejsem spokojen s tím, co mám. Kdybych byl opravdu spokojený a choval v sobě štěstí, mír a blaženost, půjdu snad o půlnoci zaklepat na vaše dveře a budu po vás chtít, abyste vyšli ven, abych vás osvítil? Nejprve potřebuji sám osvícení. Teprve až se sám stanu sluncem, nabídnu své světlo vám i ostatním. V té chvíli se s vámi nebudu přít, už jenom svou pouhou přítomností budu rozšiřovat osvícení a světlo, a vaše srdce je spontánně přijme. Temnota v ostatních mě znervózňuje jen tehdy, když sám mám jenom omezené světlo nebo úplnou temnotu. Až bude moje vnitřní bytost zaplavena světlem, nebudu s nikým bojovat.

From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 20, Agni Press, 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_20