Existuje nějaká zvláštní vlastnost, kterou by si měli portoričtí žáci rozvinout?

Sri Chinmoy: Nejen mí portoričtí žáci, ale všichni mí žáci potřebují rozvinout vzájemné uznání. Když máte osobní setkání, oceňujte se prosím navzájem. Pokud někdo udělal něco špatného, vůbec si toho nevšímejte. Myslete si, že jste tu hloupou věc udělali vy sami. Čas, který strávíte hledáním chyb na někom jiném, nebo čas, který ten druhý stráví hledáním chyb na vás, je naprosto ztracen. Všímejte si na druhých jen jejich dobrých vlastností. Když někdo udělá něco dobrého, oceňte to. Uděláte-li vy něco dobrého, ostatní by to měli ocenit. Tímto způsobem postupujete kupředu. Jinak nikdy neuděláte pokrok. Dělat pokrok znamená vidět v každém jen dobré věci. Bůh v nás vidí jenom dobré věci. Špatní lidé vidí v každém jen špatné věci.

Duchovní Mistři se snaží ve svých žácích vidět dobré vlastnosti. Někteří žáci se však naneštěstí snaží vidět ve svém Mistrovi jen špatné vlastnosti. Říkají: „Mistr se na mě neusmál, ale usmál se na toho a na tamtoho.“ Měli by říci: „Co záleží na tom, jestli se na mě Mistr usmál, nebo ne, dokud mu mohu sloužit?“

Vždycky hledejte v ostatních dobré věci. Na špatné věci zapomeňte nebo řekněte: „Kdybych byl na jeho místě, udělal bych totéž, nebo dokonce ještě něco horšího.“ Když někdo udělal něco špatného, buď si toho nevšímejte, nebo prostě řekněte: „Udělal jsi tohle, ale možná jsi mohl udělat něco lepšího.“

Vždy zůstávejte ve světě povzbuzení. Kdykoli jsem něčeho dosáhl, dostal jsem od Nejvyššího Požehnání, Milost, Soucit a vůbec všechno. Také jsem ale dostal povzbuzení od lidstva, včetně několika významných lidí. Když mě spatřil Pablo Casals, tekly mu slzy. Ocenil mě Leonard Bernstein a jiní velcí hudebníci. Kdyby byli řekli: „Vy jste hudebník třetí třídy. Zanechte svých hudebních ambicí,“ stal by se ze mě hudebník?

Mnoho lidí mě povzbuzuje ve vzpírání. A kdyby mě zejména jedna dívka nepovzbuzovala k výtvarné práci, stal by se ze mě umělec? Byl jsem tolikrát odrazován. Ale od té doby, kdy jsem v Ottawě začal, mě jeden člověk nesmírně povzbuzoval, a dnes jsem velkým umělcem. Povzbuzení je nezbytné. Pokud mě nebudete povzbuzovat, protože na mě žárlíte, nebo když já nebudu povzbuzovat vás, protože na vás žárlím, nikdy neuděláme pokrok. S vaší žárlivostí a mojí žárlivostí nemůžeme jít nikdy kupředu.

Když jsi byl ještě dítětem a poprvé ses postavil na nohy, tvoje matka měla pocit, že získala celý svět! Když jsi začal chodit, dostala se do sedmého Nebe blaženosti. Když jsi potom začal běhat, byla velice šťastná. Dělal jsi pokrok díky jejímu povzbuzování. Ve chvíli, kdy ses tak usilovně snažil postavit na nohy, tvoje matka nepokračovala ve vaření nebo si nečetla noviny, jako kdyby ji to nezajímalo. Dívala se, co děláš. To bylo její povzbuzení. Jakmile ses postavil, byla nadšená a potěšená. Povzbuzovala tě svým úsměvem, nebo za tebou přišla a objala tě. Díky jejímu povzbuzování ses znovu a znovu snažil postavit a potom chodit a běžet. Naše Centra pokvetou jen tehdy, budou-li mít povzbuzení.

From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 25, Sri Chinmoy Centrum, 2002
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_25