Tady máte vzácnou příležitost — dva měsíce můžete vidět svého Mistra každý den po celé hodiny, hodiny a hodiny. A váš Mistr má zlatou příležitost vám maximálně sloužit, protože je přímo před vašimi tvářemi, před vaším vnějším bytím. Takže je to veliká příležitost pro Mistra i pro žáky — příležitost pro žáky přijímat a příležitost pro Mistra dávat. Svýma fyzickýma, pozemskýma očima můžete pozorovat, že všechno dělám pro vás a že vy děláte všechno pro mě. Vy děláte všechno pro moje štěstí a já dělám všechno pro vaše štěstí.
Na druhou stranou jsou tady na výletě lidé, kteří se věnují jiným činnostem. To je naprosto správné, protože jsou šťastní. Z jejich nevinného štěstí jsem šťastný i já. Jejich štěstí nepřichází ze života potěšení. Štěstí ze života potěšení představuje zkázu. Ale všechno, z čeho jste oduševněle šťastní, zbožně šťastní, je vaším pokrokem a váš pokrok je i mým pokrokem.
Náš Milovaný Nejvyšší mi dal příležitost, abych byl pro vás všechny dostupný po mnoho hodin. Já jsem svého Mistra vídával tři nebo čtyři vteřiny — čtyřikrát za rok, ne více.
U nás je to příležitost pro Mistra i pro žáky. Neplýtvejte touto příležitostí a nezneužívejte ji. Nepromeškejte tuto příležitost — ne, ne.
Někteří z vás za ty dva měsíce udělali takový pokrok, že kdyby v průběhu roku neudělali žádný, nijak by to nevadilo. Je to podobné, jako když si v bance uložíte velkou částku peněz. I kdybyste už nenašetřili žádné další peníze, můžete si vzít peníze z banky, protože jste si tam uložili velikou částku peněz. Někteří z vás udělali takový pokrok, že i kdyby ve zbývající části roku neudělali žádný, mohou jenom pomyslet na štěstí, které mi dali, a na štěstí, které jsem dal já jim.
Můžete myslet na pokrok, který jste udělali, když jste oduševněle zpívali po celé hodiny, hodiny a hodiny. Moje filozofie, moje duchovnost, moje jóga se nedá nikdy, nikdy oddělit od mých písní nebo mých knih. Jsou nedílnou součástí mé vlastní božskosti, mé vlastní skutečnosti. Všechno pochází z velice hlubokého zdroje a tento zdroj je celý božský.
Vraťme se však k tématu — někteří z vás udělali během Vánočního výletu nepředstavitelný pokrok. To je důvod, proč všechny prosím a prosím, aby přijeli, zejména ty, kteří na to mají peníze. Ale někteří z mých žáků mají jiné věci na práci. Přijedou jenom na týden nebo deset dní, protože mají jiné závazky nebo schůzky.
Duchovnost je od samého počátku věcí víry — tj., kolik víry máte vy ve mě a kolik jí mám já ve vás. Když víra ubývá nebo se ztrácí, nebo když se loď víry potápí, je všechno špatné. Ke mně, na naši cestu, vás přivedla vaše víra. Vaše víra vám řekla, že jsem realizoval Boha. A moje víra ve vás mi dala poselství, že z vás mohu učinit správné nástroje k realizaci Boha. Vaše víra říká, že jsem realizoval Boha a že jsem schopen vás dovést k Bohu. Tato horoucí víra by s vámi měla vytrvat ode dne, kdy jsem vás přijal, po celý váš život, až do posledního dechu.
Štěstí, štěstí, štěstí! Štěstí je pokrok. Neexistuje jiný způsob, jak dělat ten nejrychlejší pokrok. Pokud neděláte pokrok, není to stejné, jako když třeba běžíte maraton. Když při maratonu uběhnete sedm mil, můžete se na patnáct minut nebo na půl hodiny zastavit a potom běžet dál. Ale v závodě duchovnosti to tak nikdy nejde. Jakmile začnete a na nějakém místě se zastavíte, určitá síla vás jako magnet stáhne k výchozímu bodu — dokonce nejenom k němu, ale mnohem níže, protože to velice rozladí jisté božské síly. Ty řeknou: „Proč jsi nedokončil závod? Proč jsi nedorazil do cíle?“ To všechno se děje proto, že máte jiný cíl. Potom musíte začít znovu, z mnohem nižšího výchozího bodu než předtím, protože jste záměrně ztratili svoji duchovnost.
Prosím všechny z vás, kteří máte dostatek peněz, abyste nikdy nevynechali Vánoční výlet. Co mohu říci těm, kteří nemají dost peněz? Buď si můžete půjčit, nebo můžete v průběhu roku velice, velice usilovně pracovat přesčas, abyste mohli výlet zaplatit nebo vrátit, co jste si půjčili. Ještě jsou tady takoví, pro které peníze nepředstavují problém, ale jejich mysl je upoutána někde jinde. Jejich mysl se potuluje v místech, kde se domnívají, že získají více radosti, což je jejich život potěšení. Co jim na to mám říci?
Přeji si, aby všichni, kteří přijeli sem na Vánoční výlet, byli šťastní a aby byli šťastní i ti, kteří nepřijeli nebo přijet nemohli. Existují mnohé druhy štěstí. Musíte vědět, které štěstí opravdu chcete k tomu, abyste udělali pokrok. Vitální potěšení nenazýváme štěstím. V ten den, kdy se začneme radovat ze svého života potěšení, začíná zkáza, protože život potěšení není nic jiného než krmení našeho neaspirujícího vitálna.
Na druhou stranu jsou ještě jiní lidé, kteří jsou opravdu chudí. Skutečně s nimi soucítím. Ale moje vnitřní bytost mi říká, že kdo doopravdy chce přijet, může v průběhu roku velice usilovně pracovat a přijet i jenom na krátkou dobu.
Když přijedete na Vánoční výlet, ciťte prosím, že je to pro vás zlatá příležitost, jak udělat ten nejrychlejší pokrok. A pokud chcete v tom pokroku pokračovat, až se vrátíte do svých Center, můžete. Vaše víra vám řekne: „Můj Mistr má nejenom nekonečný, ale také neustálý zájem na mém pokroku, na mém štěstí a na mé plnosti“ Kromě toho, díky vašemu štěstí, jsem silný, silnější, nejsilnější a díky mému štěstí jste vy silní, silnější, nejsilnější.
SCA 883. Následující přednášku o pokroku, který udělali jeho žáci na Vánočním výletu, měl Sri Chinmoy 13. prosince 1999 v hotelu San Moritz ve městě Nova Friburgo, v Brazílii.↩
From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 26, (knižně nevydáno), 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_26