Chtěla jsem vidět krásu v sobě, protože to je jméno mé duše. Měla jsem pocit, jako kdyby mi duše řekla: „Jestli mě chceš vidět, musíš vidět krásu a dobrotu v ostatních.“ Je to skutečný zážitek mé duše?

Sri Chinmoy: Naprosto. Ale neber ostatní jako bytosti, které jsou od tebe oddělené. Chápej je jako rozšíření své vlastní bytosti, své vlastní pozemské existence. Podíváš-li se do zrcadla, můžeš vidět jakoukoli část svého těla. Můžeš se podívat na svůj malíček a pozorovat, jestli je dobrý nebo nádherný. Potom můžeš vztyčit dva, tři nebo čtyři prsty. Jsou-li to tvoje vlastní prsty, vždycky se ti budou zdát dobré. Právě takto ber každého člověka jako setkání se svými vlastními končetinami. Pokud se na ně budeš dívat jako na někoho třetího, může pro tebe být velice obtížné v nich vidět nějakou krásu. Třetí člověk může být přítel, ale snadno to může být i nepřítel. Můj malíček není mým nepřítelem. Můj palec není mým nepřítelem. Jakákoliv část mého těla není mým nepřítelem. Jsou to moji přátelé. V nějakém stroji jsou vždy potřeba všechny součásti. Právě tak, jako chápeš svoje tělo jako jednu jednotku, musíš brát každou lidskou bytost jako nedílnou součást své vlastní skutečnosti. Jakmile dokážeš toto cítit, je velice, velice snadné vidět dobré věci. Jestli chceš uznávat sama sebe, snadno můžeš, protože není tvou povinností poslouchat ostatní, kteří mohou říci: „Ach, ona není krásná.“ Vždycky ber svět jako nedílnou součást svého vlastního bytí. Neber svět jako třetí stranu. Kdybys brala svět jako třetí stranu, vyjde na povrch soutěžení. Vždycky pozoruj svět uvnitř sebe — ne před sebou, kolem sebe nebo za sebou. Božská skutečnost je samá krása. Krása bezesně a bez dechu rozkvétá ve tvém srdci.

From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 26, (knižně nevydáno), 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_26