Je nějaký rozdíl mezi cvičením trpělivosti vzhledem k vlastnímu životu a ve cvičení trpělivosti k ostatním?

Sri Chinmoy: Je v tom rozdíl. Když cvičíme trpělivost v našem vlastním životě, je to vtip. Jen si chytře říkáme, že cvičíme svou trpělivost. Nebereme své nedostatky jako nedostatky. Nedostatky druhých bereme jako skutečné nedostatky, ale své vlastní nedostatky přehlížíme. Můžeme dvacetkrát zalhat — to je povoleno. Ale když jiný člověk řekne jednu lež, říkáme: „Je to tak špatný člověk! On mi zalhal!“ Kolik lží jsme řekli my, nepočítáme. Pokud jde o naše vlastní nedostatky, máme pocit, že jsme bezmocní. Ale necítíme, že ostatní jsou také bezmocní. Vidíme-li v někom jiném i ten nejmenší zlomek nedokonalosti, říkáme: „Je to ten nejhorší možný člověk!“ Můžeme mít stejnou špatnou kvalitu ve větší míře, než má on, ale domníváme se, že v našem vlastním případě je to omluvitelné. V tomto případě nepoužíváme trpělivost. Myslíme si: „Mrknutím oka se budu moci zbavit všech svých špatných vlastností.“ Ale pokusme se osvítit i jedinou špatnou kvalitu! Potrvá to roky.

From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 27, (knižně nevydáno), 2014
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_27