L. Clennell: Ano, to dává jasný smysl. Je to o duchovnosti a neomezenosti. Tím, že prolomíme bariéry a považujeme nakreslení tří milionů ptáčků za možné, vynášíme do popředí duchovní realitu. Je to tak?

Sri Chinmoy: Ano, musím cítit, že nejsem plavecký bazén či jezero. Bůh po mě chce, abych byl bublající tekoucí řeka, plynoucí z vnitřního zdroje do vnější reality. Pokud chci být vyjádřením tohoto zdroje, nemohu oddělit svou vnitřní a vnější existenci. Nejdůležitější je vynést do popředí neomezené možnosti, jež mám hluboko uvnitř. Z tohoto hlediska už jen hovořit o třech milionech ptáčků, je svazující. Duchovnost není něco nenormálního či nepřirozeného. Duchovnost je normálnější a přirozenější než cokoliv jiného. Bůh je neomezený, nekonečný, nesmrtelný, a já se chci stát vědomě součástí Jeho existence, abych Mu mohl sloužit Jeho vlastním Způsobem. Zároveň Ten, kdo je nekonečný, věčný a nesmrtelný, se snaží vyjádřit sám sebe v mých a skrze má omezení. Říká: „Nyní chci vyjádřit sám sebe skrze tvůj umělecký život. Chci se projevit skrze tvůj život poezie a život sportu.“ Může to ale dělat jen podle mé vnímavosti. Matka dá svému tříletému dítěti sladkosti a řekne mu, aby dal něco svým kamarádům. Když potom vidí, že to dítě udělalo, dá mu spoustu dalších sladkostí, aby nakrmilo stovky dalších lidí. Tímto způsobem nabízí matka tyto sladkosti dalším lidem skrze své dítě.

Vždy říkám, že Nejvyšší vyjadřuje Sám Sebe ve mně a skrze mě podle mé vnímavosti. Já nejsem tím, kdo koná. Nemohu považovat tyto tři miliony ptáčků za své vlastní a ani je za své považovat nechci. Jsem vděčný Nejvyššímu, že mi dal zlatou příležitost, abych mu sloužil Jeho vlastním Způsobem. Má poezie, má hudba, mé výtvarné umění a cokoliv dalšího, co dělám, jsou jen projevením Někoho, kdo ve mně a skrze mě působí. On v každém okamžiku vidí, kolik mám v sobě čistoty, pokory, upřímnosti a dychtivosti. Podle toho je schopen se skrze mě vyjádřit.

Někteří lidé mohou říci: „Co to dělá? Je umělec, hudebník a zpěvák. Proč si nevezme jednu věc a nevěnuje se jí naplno?“ Já to ale takhle nevidím. Klavír má spoustu kláves. Proč by měl klavírista zůstat u jedné klávesy? Když hraje pouze na jednu klávesu, jednu notu, jak může vytvořit kosmickou melodii? Podobně cítím, že výtvarné umění je jedna klávesa, poezie je další klávesa, meditace je třetí a sport čtvrtá. Když udeříte do různých kláves, vytvoříte krásnou hudbu. Jinak to nebude znít dobře.

Pokud chci být květinou uvnitř Zahrady Božího Srdce či pokud chci být květinou umístěnou u Božích Nohou, jak mohu mít pouze jeden okvětní plátek? Pokud má být nějaká květina krásná, musí mít alespoň několik okvětních lístků. Když vám přinesu jeden okvětní lístek na stonku, řeknete: „Je tohle květina? To je přece nesmysl.“

Mé tělo má ruce, nohy, oči, a tak dále. Mám upřednostňovat pouze své ruce? Mám je učinit silnějšími než nejsilnějšími a nevšímat si svých nohou? A když budu věnovat pozornost pouze svým nohám a vyloučím mysl, kdo mi potom řekne, abych začal kráčet? A znovu, pokud nefungují mé oči, jak mě mohou mé nohy někam dovést? Tak jako tělo funguje pouze v jednotě, stejně tak život musí být jednotným celkem.

L. Clennell: To je velmi hezké vysvětlení. Objasňuje to o vás hodně věcí a já skutečně oceňuji to, co říkáte.

Sri Chinmoy: Protože cvičíte jógu, mohu k vám mluvit takto ze srdce do srdce. Přicházím k vám se svým srdcem — s tím, co mám a co jsem. Rovněž vy přijímáte co mám a co jsem. Je velký rozdíl mezi „mít“ a „být“. Když se „mít“ a „být“ stanou jedním, pouze tehdy se můžeme stát skutečným Božím nástrojem.

From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 3, Madal Bal, 2001
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_3