_Dr.Kuzněcov:_ V mnoha náboženstvích se lidé snaží přivodit svému tělu utrpení. Věří v utrpení těla. Například v křesťanství se musíte občas vzdát jídla. V jiných náboženstvích se mniši straní života. Tito lidé se podle mého názoru snaží přivodit utrpení svému tělu proto, aby si tím zvětšili schopnost meditovat.

Sri Chinmoy: Někteří lidé sami sebe trápí, aby potěšili Boha. Já rozhodně nejsem zastáncem takového přístupu. Dejme tomu, že v této chvíli vás požádám, abyste hrál roli Boha, a řeknu vám, že vás miluji a že chci za vámi přijít. Nuže, mám si snad uříznout svou hlavu nebo ruce nebo nohy, abych dokázal, jak moc vás miluji? Ne! Naopak, poběžím k vám tak rychle, jak jen to půjde. Potom si sednu k vašim nohám nebo vás z lásky obejmu. Pokud vás budu považovat za někoho, kdo je nekonečně výše a je nekonečně lepší než já, potom půjdu a sednu si k vašim nohám. A pokud vás budu považovat za svého nejlepšího přítele, za svého jednotného přítele, potom vás obejmu. Kdybych se řízl nebo zranil, abych vám dokázal, jak moc vás miluji, jenom byste nade mnou cítil lítost. Musím k vám běžet co nejvyšší rychlostí, abych vám dokázal, jak moc vás miluji.

Tělo je chrám a uvnitř chrámu je oltář, kterým je naše láska k Bohu. Zničíme-li chrám, zničí se i oltář. Měli bychom tedy tělo udržovat v dobré kondici, místo abychom ho trápili. Někteří lidé nechtějí dva nebo tři týdny za sebou jíst. Někteří hadi jedí jenom dvakrát za rok. O co jsou lepší než lidské bytosti, které jedí dvakrát nebo třikrát za den? Vy i já a všechny lidské bytosti stojí samozřejmě výše než tito hadi. Musíme používat svoji moudrost.

Když Pán Buddha usedl k patě stromu pro své osvícení, nejprve řekl: „Nebudu nic jíst.“ Když potom začal ztrácet tělní funkce, začal opět normálně jíst. Šrí Rámakrišna jedl třikrát za den. Milujeme Boha svým tělem, vitálnem, myslí, srdcem i duší, a při tom musíme být normální. Půjdeme-li do extrému a nebudeme-li jíst, abychom tak potěšili Boha, budeme jenom trápit tělo. Jestliže já miluji vás a vy milujete mě, budete snad šťastný, když budu fyzicky trpět?

Dítě miluje matku a matka miluje dítě. Bude snad matka šťastná, když její dítě přestane jíst a zničí si celé tělo, aby jí dokázalo, jak moc ji miluje? Řekne-li: „Matko, podívej, jak moc tě miluji; kvůli tomu jsem si zničilo své zdraví,“ matka bude nešťastná. Řekne: „Jestli mě miluješ, pojď ke mně tak rychle, jak je to jen možné.“ Je tedy vhodné kráčet po cestě umírněnosti a nikoli po cestě strádání. Měli bychom jíst, abychom si udrželi naše smysly neporušené, a abychom měli tělo v dokonalé kondici.

Na zemi žije bezpočet lidí, kteří jsou chudí a kteří nejedí pravidelně. Jsou všichni ti lidé duchovní? Realizovali Boha? Ne! Tady je důkaz, že když nejíme, nemusí nás to nezbytně přivést blíže k Bohu.

Veďme normální život a nechoďme do extrémů. Nebudeme hltavě a nenasytně jíst, ani se nebudeme jídla zříkat a nepovedeme život strádání. Musíme udržovat chrám svého těla v dokonalé kondici, abychom byli schopni před oltářem uctívat a těšit Boha.

From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 28, Sri Chinmoy Centrum, 2002
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_28