Když se modlíme a meditujeme, jdou vnitřní i vnější život společně, a uvnitř našich myšlenek a činů je vždy určitá síla. Nemůžeme oddělovat vnitřní a vnější. Tak jako nemůže být strom bez kořenů v zemi, i vnitřní síla a vnější síla musí jít ruku v ruce. Je-li v zemi semínko, za několik měsíců vyroste a stane se z něho rostlina. Rostlina také poroste a stane se z ní ohromný banyánový strom. Napřed jsem byl jako semínko v zemi. Potom se ze mě stala rostlina. A teď jsem jako strom.
Vraťme se však k vaší otázce — jakákoli vnitřní nebo vnější síla, kterou v mně vidíte, není ničím jiným než Božím Soucitem, který mne zaplavuje. Chceme-li, aby do našeho pokoje vstoupilo sluneční světlo, musíme mít dveře i okna otevřené dokořán. Stejným způsobem musíme mít otevřené i naše vnitřní dveře a okna. Potom do nás vstoupí síla nebo světlo Shůry. Pokud ovšem chceme, aby světlo zůstalo venku, můžeme tak učinit. U mě je to jako když božská síla slunce vstupuje do místnosti mého těla. Vnější síla, která je uvnitř mého těla, a vnitřní síla, která přichází Shůry, se staly jednou.From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 28, Sri Chinmoy Centrum, 2002
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_28