Říkám také, že každé náboženství je jako dům. Vy žijete ve svém domě a já žiji ve svém, máme však společné místo, kde hovoříme o Bohu a pravdě, místo, kde spolu naše srdce rozmlouvají o duchovním životě. Mluvíme o tom, jak se ze mě může stát lepší člověk, jak se z vás může stát lepší člověk a tak dále. Diskutováním o těchto věcech se snažíme vynést na povrch naše dobré vlastnosti. Dobré vlastnosti nepatří jen jednomu člověku. Náleží všem. Občas ale někdo dychtí je vynést rychle na povrch, kdežto někdo jiný si chce dopřát delší čas. V závodě chce někdo rychle běžet a vyhrát. Jiný člověk může mít pocit, že bude šťastný, když tu vzdálenost uběhne.
Narodil jsem se jako hinduista. Někdo jiný se narodil do jiného náboženství. Postupně přijmeme Boha za vlastního a jdeme za hranice náboženství. Začneme cítit, že jediným skutečným náboženstvím je láska k Bohu. Takový pocit vychází ze syntézy náboženství, o které mluvil Šrí Rámakrišna. Podobně je to s národnostní příslušností. Říkáme: „Jsem Ind,“ nebo: „Jsem Rus.“ Potom musíme kultivovat naše nadnárodní cítění, protože naším nejvyšším cílem je ztotožnit se s vesmírem. V takové chvíli nejste jenom Rusem a já nejsem jenom Indem. Jsme také kosmopolité.From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 28, Sri Chinmoy Centrum, 2002
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_28