Nils Lodin: Takže když říkáte svým studentům, co mají dělat, máte to z poselství, které dostanete z druhého břehu?

Sri Chinmoy: Ano. Potom je na mých studentech, jestli to poselství vykonají nebo ne. Pokud jej nevykonají, trpí a já trpím zároveň s nimi. Nejsem schopen ignorovat jejich utrpení a jenom jim říci, že trpí, protože mě neposlechli. Ne, díky síle mé jednoty trpím s nimi. Rodiče říkají dětem, jak se mají chovat. Ale děti občas neposlouchají. Potom rodiče trpí stejně jako děti. Netrpí snad rodiče — pokud jsou to skuteční rodiče — když je jejich děti neposlouchají a kvůli tomu trpí? Mohou říci: „Neposlechli jste nás. Kvůli tomu trpíte.“ Ale nemohou říci: „S vaším utrpením nemáme nic společného.“ Musí snášet stejné utrpení jako jejich děti.

From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 29, (knižně nevydáno), 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_29