Nemůžeme ale dát, dokud se napřed nestaneme. Modlitba a meditace jsou rovnocenně nezbytné. Když se modlíme, získáváme; když meditujeme, stáváme se. Potom, jakmile se jednou staneme, považujeme Boha Stvoření za své vlastní a dáváme zpět Bohu Stvoření vše, co jsme obdrželi od Boha Stvořitele.
Je to jako jít do zahrady a trhat krásné květiny. Položíme tyto květiny na oltář a modlíme se k Pánu Ježíši Kristu. Zatímco se modlíme, vůně a Božskost této květiny do nás vstoupí a v hloubi našeho srdce se staneme touto vůní a Božskostí. Potom, když vyjdeme ven na ulici, lidé v nás něco vidí a cítí, přestože nemusí vědět, co to je. A to, co v nás vidí a cítí, od nás také získávají. Když nás vidí, vstupují do zahrady našeho srdce, kde i oni mohou získat krásu a vůni těch nejkrásnějších květin.Jsem Ind, ale mám úplně stejného Boha, jako máte vy. On není Bohem Švýcarska nebo Indie, ale Pánem vesmíru. Takže když se stal Kristus Spasitel neoddělitelně jedním se všemohoucím Bohem, nebyl nikým jiným než mým otcem v Nebi, a moje modlitba a meditace — tak jako kohokoliv jiného — směřují k němu. Když je jedním s lidstvem, když se s námi modlí, medituje a učí nás, jak růst do naší nejvyšší Božskosti, v tu chvíli cítím, že je jako můj bratr, jenž mě zvedá k Otci. Když je ale ve svém nejvyšším vědomí — neoddělitelně jedním se všemohoucím, vševědoucím a všudypřítomným Nejvyšším — v tu chvíli cítím, že je Pánem vesmíru.
Záleží na mém vlastním vědomí, jak k němu přistupuji: jako k někomu, kdo žil na zemi 33 let, nebo k někomu, kdo existuje po věčnost. Dostanu nesmírnou radost ve chvíli, kdy ho považuji za Syna a cítím, že se stal jedním s plačícím lidstvem. V příštím okamžiku mám nesmírnou radost, když jej vidím jako Pána vesmíru, neoddělitelně sjednoceného s Otcem.Modrá může být rovněž převažující barva naší osobní aury. Každá lidská bytost má auru. Skrze svou auru projevujeme svou Božskost. Obyčejní lidé, kteří se nemodlí a nemeditují, mají pouze jednu auru. Ale lidé, kteří se modlí a meditují a stávají se duchovně vyspělými, jsou Bohem požehnáni více než jednou aurou.
Modlím se a medituji od svého dětství. Bůh mě tedy ze svého nekonečného Soucitu požehnal několika aurami. Ale ta nejdůležitější a nejvýznamnější aura je v mém případě modrá. Je to právě skrze tuto barvu, jak nabízím lidstvu mír, radost, lásku a dobrou vůli.Jsem vám velmi vděčný, Matko představená, že jsem zde mohl být. Před dvaceti třemi lety jsem navštívil jednu kapli v Portoriku. Několik sester mě spatřilo a velmi je rozrušilo a pobouřilo, že v jejich kapli je nějaký hinduista. Šly zavolat Matku představenou. Zpočátku byla rozzlobená, že do jejich kaple vstoupil hinduista, ale když mě viděla, jak se modlím se sepnutýma rukama před obrazem Krista, řekla: „Tento člověk je oddaný našemu pánu. Odpusťme mu tedy.“ Potom mi řekla: „Nikdy se sem už nesmíte vrátit, protože jste hinduista.“
Podívejte se na nesmírnost vašeho srdce. Vy jste se narodila jako křesťanka, já zase jako hinduista, a přesto jste pro mne nalezla ve svém srdci místo. Pozvala jste mě, abych zde nabídnul bohoslužbu. Podívejte se, jak se svět vyvíjí! Jedna Matka představená mě pokárala a napadla, a vy jste mě požádala, abych zde nabídl své oduševnělé modlitby. Tohle je způsob, jak děláme pokrok a těšíme našeho Nebeského Otce.Poté co jsem navštívila Nagasaki, Hirošimu, Berlín a tábor Dachau v Německu, kde pronásledovali Židy, jsem se skutečně musela oddat práci pro míruplný život. Když vidíme brutalitu a hrůzy těchto míst, není možné dále podporovat zlé pocity mezi lidmi. Často se snažím hovořit se svými studenty o zážitcích, které jsem měla na těchto čtyřech místech, protože si myslím, že to byly ty nejotřesnější ze všech, které jsem v životě měla.
Sri Chinmoy: V Dachau jsem nikdy nebyl, ale byl jsem mnohokrát v Nagasaki, Hirošimě a Berlíně. Byla jste někdy v Kamakuře v Japonsku? Pro mě je to jedno z nejmíruplnějších míst na zemi. Existují tisíce soch pána Buddhy, ale ta veliká socha v Kamakuře v sobě nese bezmezný mír. Když tam přijdete, bez ohledu na to, jak jste neklidná, nakolik vás vaše mysl toho dne obtěžuje a nakolik jste vtažena do každodenního shonu, jakmile stojíte před touto sochou, váš veškerý vnitřní zmatek je rázem odplaven. Tato socha ztělesňuje ten nejmocnější mír, jaký si kdy můžeme představit či cítit.Jakmile uvidíte vycházející slunce nebo květinu, ucítíte světlo nebo čistotu vašeho srdce. Když se potom nadechujete a vydechujete, ucítíte, jak se světlo nebo čistota uvnitř vašeho srdce zvětšuje. Čím více světla nebo čistoty cítíte ve svém srdci, tím zářivější bude vycházející slunce nebo květina. Potom se snažte cítit, že jste se stala vycházejícím sluncem, anebo se pokuste cítit, že tato květina čistoty uvnitř vašeho srdce plně rozkvetla a vy jste se stala touto květinou. Ciťte, že celá vaše existence od chodidel až po vrcholek vaší hlavy se stala květinou samotnou a krása, čistota a vůně této květiny jsou vaše vlastní.
Z vycházejícího slunce či nejkrásnější květiny, jíž jste se stala, bude pak světlo vyzařovat a čistota se bude šířit. Když se světlo a čistota začnou šířit, vstoupí do lidí okolo vás.Dr. Davisová: Ale pokud si vezmu mantru z nějaké knihy, platí to stále?
Sri Chinmoy: Je to stejné. I když si ji vezmete z knihy, tato mantra je pro vás posvátná.
Berete ji ve svém životě velmi vážně a to ji automaticky učiní velmi posvátnou. Cokoli bereme vážně, se nakonec v našem životě stane posvátným. Vážnost a posvátnost jdou ruku v ruce. Existuje spousta věcí, které jste četla a nesnažila se je zapamatovat nebo je stále znovu a znovu recitovat. Ale tuhle mantru jste si vybrala. Dává vám obrovskou radost a pocit uspokojení a naplnění. Takže tato mantra musí být posvátně uchována uvnitř vašeho srdce; jinak ztrácí svou sílu.
Jakmile se o ní zmíníte někomu jinému, bez ohledu na to, jak přátelská dotyčná osoba je, může vstoupit žárlivost a jiné negativní síly. Pokud si to osoba, které se o tom zmíníte, nezasluhuje, zničí vám ji. Je to jako s opicí. Řekněte, že máte nějakou velmi krásnou květinu a máte radost z její krásy a vůně. Pokud ukážete tuhle květinu opici, jenom otrhá okvětní lístky, protože to je v její přirozenosti. Podobně, pokud odhalíme svou mantru lidem, kteří se nemodlí a nemeditují, lidem, kteří jsou neklidní a plní sebepochybností, zničí vám její posvátnost. Jakmile se jí dotknou, její krása, čistota a Božskost zmizí.
Dr. Davisová: To jsem si neuvědomila. Člověk by si myslel, že je to právě naopak, že když se o něco podělíte, můžete tím růst.
Sri Chinmoy: Existuje několik věcí, o které se můžete podělit, a zároveň je několik věcí, o které se podělit nemůžete. Pokud jste zevnitř získala trvalý přísun Boží Lásky, Božího Zájmu, Božího Soucitu a Boží Milosti, pokud máte volný přístup k božskému bohatství, potom se o něj můžete a měla byste se podělit se svými blízkými podle jejich potřeby. Můžete jim vnitřně nabídnout svou nejčistší lásku a radost. Ale neměla byste se s nimi navenek dělit o tajný způsob, jak tyto věci získáváte. Tohle musí být velmi tajné a posvátné. Není to jejich záležitost. To, co jim dáváte, potřebují. Ale jak jste se ve vnitřním světě stala multimilionářem, to není nezbytné, aby věděli.
Znovu, musíte vědět, kolik vnímavosti kdo má. Pětileté dítě dokáže správně naložit pouze s jedním dolarem. Když mu dáte padesát nebo sto dolarů, nebude vědět, jak je použít, a může je hodit na ulici. Duchovní standard vašich studentů může být nyní velmi omezen. Pokud se s nimi v tuto chvíli podělíte o své neomezené světlo moudrosti, mohou vybuchnout jako balón, protože právě teď nemusí být připraveni. Po dítěti z mateřské školky nemůžete chtít, aby absolvovalo univerzitní přednášku. Ne, nejdříve se musí naučit abecedu. Jinak mu vůbec nepomůžete a jen je zmatete.3
SCA 127,7. V následující edici zněl tento odstavec takto: Znovu, musíte vědět, kolik vnímavosti kdo má. Pětileté dítě dokáže správně naložit pouze s jedním dolarem. Když mu dáte padesát nebo sto dolarů, nebude vědět, jak je použít, a může je hodit na ulici. Duchovní standard vašich studentů může být nyní velmi omezen. Pokud se s nimi v tuto chvíli podělíte o své neomezené světlo moudrosti, nemusí být připraveni, nemusí být zralí. Po dítěti z mateřské školky nemůžete chtít, aby absolvovalo univerzitní přednášku. Ne, nejdříve se musí naučit abecedu. Jinak mu vůbec nepomůžete a jen je zmatete.“↩
V duchovním životě existují dvě hlavní cesty, které nás zavedou k našemu cíli. Jedna cest je delší než nejdelší; je to cesta klikatá, plná serpentin. Toto je cesta mysli. Ta druhá cesta je cesta srdce. Tato cesta je kratší než nejkratší. Můžete říci, že je to sluncem zalitá cesta.
Pokud si vyberete cestu mysli, budete často obtěžována sebepochybnostmi: „Dělám správnou věc?“ Nebo přijmete do své bytosti pochyby druhých. Budete se ptát sama sebe: „Co si myslí? Říkají, že mám správný směr?“ Ale pokud následujete srdce, potom to tak vůbec není. Zde existuje magnetická přitažlivost mezi vámi a Bohem. On je váš nejdražší Otec a vy jste jeho nejdražší dítě, takže oba dva používáte váš vlastní zvláštní magnetismus, abyste se navzájem přitáhli blíže.[fn:2]
[fn:2] V předcházející edici zněl tento odstavec následovně:
„Cesta k duchovnosti není spletitá. Existují pouze rozdílné cesty. Pokud chcete jít odněkud v Evropě do Říma, můžete jet autem, můžete jet ve člunu nebo letět letadlem. Jestliže poletíte letadlem, je to rychlejší než nejrychlejší. Ale pokud pojedete ve člunu, bůhví kolik dní vám to zabere. A pokud jste dostatečně hloupí, abyste se vydali pěšky, pak tato cesta nikdy neskončí!V duchovním životě existují dvě hlavní cesty, které nás zavedou k našemu cíli. Jedna cest je delší než nejdelší; je to cesta klikatá, plná serpentin. Toto je cesta mysli. Ta druhá cesta je cesta srdce. Tato cesta je kratší než nejkratší. Můžete říci, že je to sluncem zalitá cesta.
Pokud si vyberete cestu mysli, budete často obtěžována sebepochybnostmi: „Dělám správnou věc?“ Nebo přijmete do své bytosti pochyby druhých. Budete se ptát sama sebe: „Co si myslí? Říkají, že mám správný směr?“ Ale pokud následujete srdce, potom to tak vůbec není. Zde existuje magnetická přitažlivost mezi Bohem a vámi. On je váš nejdražší Otec a vy jste jeho nejdražší dítě, takže oba dva používáte váš vlastní zvláštní magnetismus, abyste se navzájem přitáhli blíže.“
Dr. Davisová: Takže jsem na správné dráze! Je dobře, že jsem vás navštívila. Potřebovala jsem tohle ujištění. Je to opravdu úžasné. Je to neuvěřitelné. Začala jsem meditovat na srdce, protože cítím, že abych se chránila, musím udržovat své srdce čisté. Ráda vyzařuji mír, lásku a radost a mám ráda, když z mého obličeje vychází úsměv a záře. Aby mohl můj obličej tohle ukázat, musím to cítit uvnitř. Snažím se udržovat své srdce jako otevřenou nádobu. Je ve mně určitá mladistvost. Snažím se uvnitř cítit mladistvá, živá a energická a doufám, že to vyzařuje.
Sri Chinmoy: Když na sebe budete každý den myslet jako na dítě, jemuž jsou čtyři nebo pět let, potom bude váš život oplývat dětskou prostotou, upřímností a čistotou.
Dr. Davisová: Právě tak na sebe myslím. To, co mi říkáte, přesně odpovídá.
Sri Chinmoy: Vaše dětské vlastnosti budou druhé vždy inspirovat. Samotná přítomnost dítěte dává inspiraci. Když dítě vstoupí do místnosti, přinese spontánní radost. A jeho radost je nakažlivá; vstoupí do těch starších kolem, kteří se možná spolu hádají nebo bojují.
Každé dítě je novým Božím snem přinášejícím lásku, nic než lásku. Když Boží Sen vstoupí do těchto starších lidí, kteří se hádají a bojují spolu, musí se utišit. Když dítě pobíhá sem a tam, nedívá se mně ani vám do tváře, aby vidělo, jak jste krásná nebo jak ošklivý jsem já. Jenom běhá a s každým sdílí svou spontánní radost. Vaše pouhá přítomnost vyzařuje tento druh lásky. Nemusíte se na nikoho dívat; stačí, když tam jste, a láska se šíří.Dr. Davisová: Budu se moc a moc snažit ve středu přijít.
Sri Chinmoy: Pokud byste chtěla meditovat tři nebo čtyři minuty se mnou osobně na pódiu, rád bych vám nabídl svůj zvláštní způsob meditace.
Před meditací je lepší dvě hodiny nejíst. Můžete si dát šálek čaje nebo nějaké tekutiny, ale pokud sníte syté jídlo, těžkost, kterou budete cítit, vytvoří letargii. Když meditujeme, musíme být dynamičtí. Mír není nic jiného než vnitřní dynamismus. Pokud máme mír, můžeme ve vnitřním světě dosáhnout dvaceti věcí za vteřinu. Pokud mír nemáme, nemůžeme dosáhnout ani jedinou věc za dvacet hodin.Když jste nám minule řekla, že nemůžete přijít na setkání, na kterém jsme se dohodli, měl jsem tak důvěrný pocit z vaší duše. Ve vnitřním světě jsem viděl, že vaše duše chce přijít. Řekl jsem si: „Jak je možné, že mysl neposlouchá srdce a duši?“
Dr. Davisová: Objevil jste se v době, kdy jsem skutečně potřebovala přijít. Ale bylo to jako lavina krizí, se kterými jsem se musela potýkat. Takže dnes, když přišel můj asistent a řekl: „Sri Chinmoy vás zve, ale já vím, vy nemůžete jít,“ řekla jsem: „Ne, budu tam.“ Když zmínil vaše jméno, řekla jsem si, že bych zrušila všechno.
Když jsem začala s meditací, chodívala jsem do knihkupectví s náboženskou literaturou a vybírala si knihy, které jste napsal vy. Znala jsem vaše jméno, když jsem byla v Georgii a Minnesotě. Aniž bych vás znala, četla jsem vaše knihy. Když jsem se dozvěděla, že žijete v New Yorku, byla jsem prostě ohromená. Říkala jsem si: „Sri Chinmoy je v Jamaice v New Yorku! Tomu nemohu uvěřit!“ Myslela jsem si, že bych musela do Himalájí, abych vás viděla.
Tohle dnešní setkání je pro mě duchovní potravou. Kdykoliv se snažíme začít dělat něco s duchem, necháme to na mysli a řekneme si: „Dělám správnou věc? Mám se vzdát, nebo pokračovat?“ Setkání jako tohle říká: „Děláš správnou věc.“ Nyní jsem se ujistila.Dr. Davisová: Vybrala jsem si lotos jako symbol mého života, protože chci zůstat zasazena ve vodě s pocitem plynulého pohybu kolem mě. Sahá to velmi hluboko. Říkám lidem, že jsem si jej vybrala jako symbol mého života, protože chci být ukotvena ve své rodině a v Bohu.
Sri Chinmoy: Voda znamená vědomí.
Dr. Davisová: Když ráno medituji, chodím k vodě.
Sri Chinmoy (nabízí nějaké knihy): Pro mě je jen jediné náboženství: Láska k Bohu. Vy můžete být křesťanka, já hinduista, ale naše láska k Bohu je jediné náboženství.Představte si, že máte jednoho dne ráno velmi hlubokou a jemnou meditaci. Vaše mysl ji může okamžitě začít zpochybňovat. „Jak mohu mít tak dobrou meditaci? To nemůže být pravda. Včera jsem byl ve shonu politiky a čelil tolika vážným problémům. Jak je možné, že dnes plavu v moři míru?“ Ale srdce řekne: „Ne! Bez ohledu na to, jak moc jsem vtažen do problémů vnějšího světa, uvnitř mne je něco věčného a nesmrtelného, co zůstává nedotčeno.“ Srdce nám vždy nese povzbuzující, inspirující a osvětlující poselství světa Za. Srdce nám vždy připomíná, co skutečně jsme ve vnitřním světě, zatímco lidská mysl neustále soudí a kritizuje svou vlastní velmi omezenou kapacitu.
Mám na vás prosbu. Když se modlíte a meditujete, nechejte dveře své mysli úplně zavřené a snažte se vynést do popředí světlo, které máte uvnitř svého srdce. Místnost vašeho srdce je vždy naplněna záplavou světla, takže byste se tam měl snažit zůstat, nakolik je to jen možné. Potom, až udeří Hodina Boha, vynesete světlo z místnosti vašeho srdce do místnosti vaší mysli, která zatím potřebuje osvícení. Elektrikář přinesl do místnosti vašeho srdce světlo. Dal tam dráty a zapojil je. Nyní půjde stejný elektrikář do jiné místnosti, do místnosti vaší mysli, a rovněž tam přinese světlo. V tomto případě je elektrikářem vaše duše. Jakmile je místnost vaší mysli také osvícena, v tu chvíli mohou vaše srdce a vaše mysl spolupracovat.
Zatímco jste zaměstnán svými nesčetnými denními aktivitami, musíte používat svou mysl, ale když ji používáte, pokuste se prosím vidět, kolik v ní je upřímnosti, kolik je v ní prostoty a kolik čistoty. Pokaždé, když cítíte ve své mysli přítomnost těchto a dalších božských vlastností, stává se vaše mysl osvícenější. Nakonec budete schopen přenést Božskost z vašeho srdce do vaší mysli, takže vaše mysl bude rovněž božsky osvícena.
Když nejste zaměstnán svými každodenními aktivitami, když se modlíte a meditujete, pokuste se prosím po celou dobu setrvat v místnosti vašeho srdce. Čím více tam dokážete setrvávat, tím více zvýšíte svou vnitřní krásu, svou čistotu a svou vnitřní Božskost. Tím, že dáváte veškerou důležitost v duchovním životě vašemu srdci, můžete být vnitřně šťastný. Pokud nemůžete v tuto chvíli dát stoprocentní důležitost svému srdci, potom se mu snažte dát alespoň osmdesát či devadesát procent důležitosti. Potom, až přijde čas, vezmete své vnitřní bohatství, které máte v místnosti svého srdce, a umístíte je dovnitř místnosti vaší vlastní mysli.
Pokud vezmete toto vnitřní bohatství, které máte uvnitř svého srdce, a dáte je své mysli, vaše srdce trpět nebude. Ani v nejmenším! Pokud ve vnějším světě vezmete něco z jedné místnosti a dáte to do místnosti druhé, potom tato věc z původního místa zmizí. Ale bohatství, které máte uvnitř svého srdce, je bez hranic. Radost, mír, světlo, láska, oddanost Bohu a všechny další božské vlastnosti, které máte uvnitř svého srdce, jsou neomezené. Když vezmete lásku vašeho srdce a dáte ji své mysli, láska uvnitř vašeho srdce se jen zvýší. V každém okamžiku je nádoba vašeho srdce znovu naplněna. Čím více srdce dává, tím více se zvyšuje jeho vnímavost, a tím víc je schopno přijmout a podržet Božskost.Když meditujete, pokud se přitom náhodou podíváte na své rameno či koleno, řekněte si prosím: „Tohle je moje srdce.“ Pokud máte dobré myšlenky během meditace, potom se snažte okamžitě uvnitř vašich myšlenek cítit své srdce. Pokud máte ale špatné myšlenky, myšlenky neaspirující, okamžitě je odhoďte. Snažte se nemít s takovými myšlenkami nic společného.
(Následuje dlouhá, tichá pauza, během níž Sri Chinmoy medituje.)
Máte velmi krásné srdce. Nelichotím vám. Vnitřní pláč vašeho srdce je velmi opravdový. Čím více dokážete plakat po Bohu a ronit slzy pro Boha, tím více bude schopen váš vnější život zářit a usmívat se. Vaše vnější existence musí být postavena na vaší existenci vnitřní — ne naopak. Vnitřní existence je jako semínko. Tohle semínko je uvnitř vás, uvnitř největších hlubin vašeho srdce. Takže uvidíme, jak se tohle semínko bude vyvíjet v rostlinu a potom v obrovský strom s nejkrásnějšími květy a nejlahodnějším ovocem.Russell Wilson: Vy mi čtete myšlenky, Guru. Víte, že jsem upřímný. Mohu vás požádat, abyste mi požehnal můj svatební prsten, který vždycky nosím? (Sri Chinmoy drží prsten v ruce a žehná jej.)
Russell Wilson: On to cítí stejně.
Sri Chinmoy: Léta a léta jsem se vyhříval na slunci jeho náklonnosti. Je to tak dobrý přítel, takový bratr. Pokaždé, když si vzpomenu na jeho jméno, mé srdce okamžitě zaplní bezmezná láska a bezmezná vděčnost.(Studenti Sri Chinmoye zpívají píseň o Garym Ackermanovi.)
Sri Chinmoy: Jsem Garyho skutečný příznivec.
Russell Wilson: On cítí to samé k vám, Guru.Sri Chinmoy: Hrajete tenis nebo děláte nějaký jiný sport?
Russell Wilson: Dříve jsem byl v národním šermířském týmu a nyní jsem předsedou komise šermířských rozhodčích pro Spojené státy. Dal jsem profesionálnímu šermu deset let života, ale už jsem toho nechal. Teď mi naneštěstí zabírá většinu času řešení problému jaderných zbraní v severní Koreji a urovnání sváru mezi Pákistánem a Indií. Nemám na to příliš mnoho času, ale je to úžasný sport. Jako člověk, který byl v národním týmu, můžu říci, že vy dáváte lidem, kteří trénují, aby dosáhli svého cíle, tolik inspirace.
Sri Chinmoy: Snažím se být lidstvu k službám. Naše filozofie říká, že fyzická zdatnost a duchovní činnosti musí jít spolu. Našim cílem není stát se světovými přeborníky, ale chceme, aby tělo bylo zdatné. Pouze tehdy budeme schopni uchovat poselství ducha, až vstoupí do našeho těla. Fyzické tělo musí být v dokonalé kondici, aby vykonávalo vůli duše. Být přeborníkem není cílem našeho života. Našim cílem je stát se dobrým nástrojem Boha v čemkoli, co děláme.
Byly doby, kdy byli vaši rodiče celým vaším světem. Nyní se celé lidstvo stalo vaším vlastním. Lidstvo se stalo vašimi bratry a sestrami. Cítíte, že všechny země jsou jako větve jednoho stromu života. Díváte se na tento strom života a vidíte, že se jedné z větví nedaří dobře. Cítíte, že je vaší povinností tuhle větev podepřít, aby mohl být strom dokonalý. Potom vidíte, že problémy vytváří jiná větev, a se svým srdcem lásky jdete tam. Kdykoliv vidíte na stromě vadu, vaše srdce tam jde, aby učinilo tu kterou větev dokonalou. Za to jsem na vás velmi hrdý, opravdu velmi hrdý.Přišel jsem na tento svět, abych jej miloval a stal se s ním jedním. Pokud vám sloužím a vy přijímáte mou službu s láskou a náklonností, potom já získám tolik radosti od vás, kolik vy získáte ode mne. V tu chvíli dávající a příjemce nabízí jeden druhému stejnou radost. Když se na vás usměji a vy to přijmete s radostí a láskou, vaše radost a moje radost jsou shodné. Tak jsou dávající a příjemce na stejné úrovni. V tuhle chvíli dávám něco z pravé ruky do levé, příště dám z levé ruky do ruky pravé. Takže dávající a příjemce se vždy doplňují.
Dnes jsme spolu meditovali. Musíte ale vědět, že já nejsem tím Guruem. Je pouze jediný Guru a to je náš Pán milovaný Nejvyšší. On je vaším Guruem, mým Guruem, Guruem každého. Já jenom na tomhle určitém poli, poli duchovnosti, vím možná trošku více než vy, právě jako vy víte nekonečně více v oblasti politiky. Budu-li se chtít učit politiku, musím přijít za vámi. Háček je v tom, že se tenhle předmět učit nechci — je to nad mé chápání!
Russell Wilson: To jsme dva, Guru!
Sri Chinmoy: Pro mě je politika velmi často naplněná zmatkem, a já se snažím zmatkům vyhýbat. Musíme se ale snažit přinést osvícení i do světa politiky. Já politice nerozumím, ale mám rád lidi, kteří ji studují. Proto se setkávám s politickými osobnostmi a mluvím s nimi. Doufám, že má láska k těm, kteří studují politiku, jednou vstoupí do oblasti, kterou studují.
Napsal jsem kdysi něco o politice a duchovnosti, co vyšlo v jednom indickém časopise. Řekl jsem tam, že protože je politika jednou z větví života, nemůžeme ji odmítat. Dokážeme-li do politiky vnést duchovnost, potom může sehrát politika nanejvýš důležitou úlohu v naplňování Boží Vůle. Pokud něco řekne představitel nějaké země, i když jej lidé nemají rádi, jeho slova mají obrovskou váhu. A když udělá správné rozhodnutí, dokáže nabídnout tolik osvícení svým spoluobčanům a vůbec celému světu. Modlíme se k Bohu, aby učinil politické představitele vnímavé k Jeho Vůli, tak aby se tento náš svět mohl stát dokonalou zahradou pro radost Boha Zahradníka. Modlíme se a modlíme k Bohu, aby se politici stali duchovními a dokázali tak v každém okamžiku nabízet celému světu osvícení.V dávné minulosti chodívali politici k duchovním mistrům pro požehnání a osvícení. Jeden z nejvyšších indických hrdinů, Šivadží, chodíval ke svému duchovnímu mistrovi a říkal: „Poraď mi, prosím.“ Potom začal mít Šivadží své země a politiky plné zuby. Řekl: „Všechno je zkažené. Už to víc nechci.“ Ale jeho duchovní učitel jej přiměl, aby zůstal v politice. Řekl: „Pokud se vzdáš, kdo potom přemění svět? Zůstaň ve své funkci a mysli jen na mě. Nejvyšší ve mě povede tuto zemi v tobě a skrze tebe.“
Byly doby, kdy Indie měla vyrovnanou a míruplnou mysl, ale nebyla spokojená s tímto vnitřním mírem a rovnováhou. Chtěla soutěžit s Amerikou. Naneštěstí, když vstoupila do světa soutěžení, začala ztrácet duchovnost. Jedna věc je udržet si svou vlastní výšku a potom dávat, co máš, a obdržet, co má někdo jiný. Ale Indie se namísto toho, aby si zachovala svou původní čistotu a Božskost, stala nenasytnou a začala se starat více o vnější bohatství. Chtěla se stát stejně bohatou jako Amerika a už nepřikládala tolik důležitosti svému vnitřnímu bohatství. To byla největší chyba Indie.
Když mi Bůh něco dává, měl bych to opatrovat. Potom, až udeří pravá hodina, dá mi Bůh něco jiného, protože je se mnou spokojen. Ale pokud odmítnu to, co mi Bůh dal, a pláču jen po něčem jiném, potom mě vnitřní kvality, jež jsem jednou měl, opustí a ze mě bude žebrák. Indie měla zůstat Bohu vděčná za to, co jí dal, namísto aby napodobovala Západ; měla opatrovat své vlastní božské kvality. Ale když se začala méně starat o své vnitřní bohatství a více o to vnější, v tu chvíli začala má matka Indie ztrácet něco velmi drahocenného.
Něco podobného se nyní děje v bývalém Sovětském svazu. Prezident Gorbačov byl odpovědný za probuzení vědomí Sovětského svazu. Poté co sovětské občany probudil, řekl: „Spali jsme spoustu let a právě jsme se probudili. Kráčejme pomalu, stejnoměrně a neomylně k našemu cíli. Později, až přijde čas a my budeme mít více kapacity, budeme pochodovat a nakonec poběžíme.“ Ale lidé neposlouchali. Stali se velmi hamižnými a chtěli být právě takoví jako Západ. Chtěli běžet hned od začátku, přestože na to neměli kapacitu. Vybrali si tedy jiného politika, který sliboval okamžité výsledky. Všichni chceme mít okamžitou realizaci — jako instantní kávu. Chceme mít vše mrknutím oka. Dítěti zabere několik let, než se naučí chodit. Když tomu malému dítěti řeknu, že může běžet jako jeho starší bratr, bude toto dítě inspirováno, aby to zkusilo. Ale naneštěstí si jen zlomí nohu. Matka bude dítěti vždycky říkat: „Ne, běž pomalu. Tvému bratrovi je už pět, a tobě teprve jeden rok. Jak můžeš očekávat, že budeš kráčet vedle svého bratra?“Když meditujete brzy ráno, je to jako vydělávat si duchovní výplatu. Meditujete patnáct minut nebo půl hodiny a duchovní bohatství, které jste obdržel, ukládáte dovnitř kapsy vašeho srdce. Potom během dne, pokud musíte hovořit se svými kolegy, kteří se hádají a přou a jsou ponořeni do světa zmatků, můžete vynést na povrch něco z míru, lásky a světla, které jste nashromáždil brzy ráno, a dát jim je. Tak jako vytahujete peníze z kapsy, stejným způsobem můžete vytáhnout z kapsy srdce vaše duchovní bohatství a nabídnout jej. Takto využíváme duchovní bohatství, abychom dosáhli míru ve světě.
Je rovněž dobré, když můžete přes den každou hodinu meditovat. Nemusí to být přesně na hodinu. Pouze si každou hodinu udělejte minutu nebo dvě a myslete na Boha a mluvte k Němu. Nikdo nebude vědět, co děláte. Navenek můžete hovořit se svými kolegy, ale vnitřně hovoříte k Bohu. Můžete jen opakovat Boží Jméno. Můžete říkat „Bože“ nebo „Nejvyšší“ nebo cokoli vám vyhovuje. Ti, kdo následují naši životní cestu, používají termín „Nejvyšší“. Když říkám „Nejvyšší“, cítím okamžitě větší vnitřní spojení s Bohem. Stejným způsobem získá dítě intimnější pocit, když říká svému otci „tati“ namísto „otče“. Ale když se modlíte a meditujete, můžete mu říkat, jak chcete.Vedle vašich ostatních modliteb pro vaše drahé dítě, modlete se prosím pro další dvě věci: mír a blaženost. Modlete se k Bohu, aby zaplavil hlavu vašeho dítěte mírem a jeho srdce láskou. Možná je pro dítě obtížné vnímat blaženost, ale lásce dokáže jednoduše rozumět. Tolik miluje svou matku a svého otce. Jakmile vidí vás nebo svého otce, cítí nesmírnou, nekonečnou lásku. Blaženost přichází z lásky. Kde je láska, tam je blaženost.
Když se modlíte za své dítě, je ještě jedna věc, kterou můžete dělat. Představujte si, prosím, že se nadechuje a vydechuje. Jakmile se začne nadechovat, začnete svou modlitbu, a když dech uvolní, pokusíte se modlitbu skončit. Musíte se modlit velice rychle. Když jej budete někdy držet na klíně nebo v náručí, můžete poslouchat nebo cítit, jak dýchá, a tehdy můžete přizpůsobit svou modlitbu jeho dechu. Ale i když vaše představivost nebude přesně odpovídat době jeho nádechu a výdechu, nevadí. Vaše představivost má svou vlastní skutečnost. Za několik dní budete schopna rozvinout si schopnost sladit svou modlitbu s jeho dechem. Tohle bude pro vás nejúčinnější způsob, jak se modlit pro cokoliv, co pro něj chcete.Když se modlíte, používáte slova: „Ó Bože, dej mi toto, dej mi ono. Udělej pro mě tohle, udělej pro mě tamto.“ V tu chvíli můžete mluvit přiměřeně rychle — asi tak, jak se nyní bavíme. Modlete se dostatečně nahlas, abyste se slyšela, a mluvte svým běžným tempem. Ale když dojde na meditaci, pokuste se nemít vůbec žádné myšlenky a nepoužívat žádná slova; pokuste se mít svou mysl prázdnou. Jakoukoli myšlenku či představu, která vstoupí do vaší mysli, musíte utišit. Pokud ji nedokážete utišit, pak se snažte zpomalit její rychlost. Vstupuje-li do vás velmi rychle proud nějakých myšlenek a vy jej nemůžete naráz zastavit, potom se jej pokuste alespoň zpomalit. Nakonec se můžete pokusit jej utišit. Abyste dokázala svou mysl více utišit, je také dobré, když si představíte něco velmi míruplného, jako rozlehlou oblohu brzy zrána nebo večerní zapadající slunce. Anebo se můžete pokusit cítit, že jste na dně moře nebo na vrcholu hory v Himalájích.
Když se modlíte, hovoříte k Bohu a Bůh vám naslouchá. Když meditujete, Bůh hovoří k vám a vy posloucháte. Když se modlíte, vaše modlitba stoupá vysoko, výše, nejvýše. Když potom meditujete, vstupuje do vás Boží Láska, Světlo, Mír a Blaženost. To je rozdíl mezi modlitbou a meditací.
Existuje ještě jeden rozdíl. Když se modlíte, pokuste se cítit, že jste naprosto bezmocná. Musíte se modlit jako žebračka prosící o almužnu. „Bože, dej mi tohle.“ Musíte upřímně cítit, že zoufale potřebujete to, pro co se modlíte. Musíte cítit, že se celý váš svět zhroutí, pokud to nedostanete. Když nebude vaše modlitba naplněna, budete v úplné beznaději.
Naproti tomu když meditujete, musíte cítit, že jste princezna nebo královna či nejdražší Boží dcera s nekonečným bohatstvím ve svém srdci. Když meditujete, vynášíte do popředí svou vlastní Božskost a vnitřní bohatství — svůj vlastní vnitřní mír, blaženost, lásku a radost. Tyto věci nevynalézáte, patří vám a vy je nacházíte.From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy odpovídá, část 4, Madal Bal, 2001
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sca_4