Část V. – Proč někteří nejsou přijati za žáky?

Proč nepřijímáš každého, kdo se chce stát tvým žákem?

Sri Chinmoy: Někteří Mistři touží mít velký počet žáků a přijímají kohokoliv, kdo chce následovat jejich cestu. Já jsem však velmi přísný a nemám zájem o velký počet žáků; zajímá mě pouze upřímnost a aspirace žáků. Nepřijímám také narkomany, alkoholiky nebo hippies. Není to proto, že bych je neměl rád, ale oni hledají jiný druh štěstí, než jaký nabízím já. Ztotožnil jsem se s vědomím hippies, s vědomím alkoholiků i s vědomím narkomanů, takže vím, co v nich je. Nezpochybňuji jejich aspiraci, ale potíž je v tom, že touží po něčem, co nemám. Jak bych je mohl klamat a říkat: “Přijďte ke mně a já vám dám to, co chcete.” V našem centru v New Yorku je čtyři nebo pět žáků, kteří kdysi brali drogy. Poslali mi své fotografie a já jsem jim řekl: “Dokážete-li být bez drog dva měsíce, tak vás přijmu.” Oni to dokázali a nyní se již změnili natrvalo. U nich jsem viděl, že jejich aspirace je silnější než problém s drogami a oni dokázali, že jsem měl pravdu. Avšak většina těchto lidí – devadesát devět ze sta – jsou ve světě sebeklamu a úniku. My se zajímáme o skutečnost, kterou stvořil Bůh, oni si však naneštěstí stvořili vlastní skutečnost, která je naprosto falešná.

Všichni ti lidé, které jsem nepřijal za své žáky, jsou také Božími dětmi a Bůh o ně pečuje mnohem lépe, než si dovedeme představit. Já však nejsem způsobilý je učit. Abych k vám byl naprosto upřímný, nemám na to schopnosti. Nejsem kompetentní, nejsem připraven, nemám čas. Je mnoho lidí, kterým mohu pomoci, a já cítím, že můj čas je stejně vzácný, jako čas kohokoliv jiného. Bůh mne seslal, abych pomohl těm, kteří jsou určeni do mé lodi, těm, kterým jsem schopen pomoci.

Nepřijmu-li tě, neciť prosím, že nejsi určen pro duchovní život. Zdaleka ne. Můžeš mít ohromnou aspiraci a já mohu mít z tebe největší radost, ale protože jsem upřímný člověk, cítím, že budeš běžet největší rychlostí, když budeš následovat cestu někoho jiného. A Bůh, jenž je mým otcem i tvým otcem, ze mne nebude mít radost, když přijmu deset milionů žáků, kteří se do mé lodi nehodí a kteří budou zpožďovat pokrok ostatních v lodi a způsobí její převrhnutí. Ne! Bude mít ze mne radost jen tehdy, když převezu ty, kteří jsou určeni pro mě a když řeknu ostatním, že patří někomu jinému. Neřeknu jim jména jiných Mistrů, protože mě jak žák, tak i Mistr nemusí pochopit. Tolik však mohu říci: Pokud cítím, že nejsi určen pro moji cestu, potom jsi zcela jistě určen pro cestu někoho jiného. Je mnoho cest, které vedou k Cíli a každý aspirant musí jednu nastoupit. Ti, kteří nejsou určeni pro moji cestu, dělají dobře, když jdou po nějaké jiné a my jednáme správně naším vlastním způsobem, způsobem, který chce Nejvyšší.

From:Sri Chinmoy,Slabikář žáka Sri Chinmoye, Madal Bal, 1999
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/scp