Sri Chinmoy: Když se nějaký hledající stane žákem, mám jeden nebo dva požadavky. Mým vnitřním požadavkem je aspirace, to jest, aby aspiroval. Potom musí věrně a oddaně chodit na naše setkání. Jsme na něj hrdí a chceme, aby to v každém okamžiku cítil. Současně od něj očekáváme, že bude hoden naší pýchy. Když kvůli nějakým nevyhnutelným okolnostem nemůže na setkání přijít, tak jej nemůžeme obviňovat. Neměly by však mít bezvýznamné důvody, proč nepřijít do centra. Nezmešká setkání kvůli tomu, že je unaven z práce, že musí nakupovat, prát prádlo, nebo uklízet dům. V ten jeden nebo dva večery za týden, kdy se scházíme v centru, si nebude domlouvat večeři se svými příbuznými, nebo nepůjde za starými přáteli. Pouze ve velmi vzácných případech, kdy je to naprosto nevyhnutelné, zmešká setkání z jiného důvodu, než je nemoc.
Každý žák musí cítit, že toto je jeho duchovní domov a že žít v tomto domě, v tomto duchovním chrámu, je jeho božská povinnost a příležitost. Se vší naší radostí, naší láskou, naším požehnáním, naším zájmem si přeji říci, že takový žák je náš a že on má také naprosté právo brát nás jako své zcela vlastní.From:Sri Chinmoy,Slabikář žáka Sri Chinmoye, Madal Bal, 1999
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/scp