Musíme cítit, že uvnitř sebe máme všechny božské kvality. Cítíme-li, že je nemáme, pak je skoro nemožné je získat. Cítíme-li, že Bůh je uvnitř nás, pak z tohoto důvodu jednoho dne spatříme Boha tváří v tvář. Ale pokud si myslíme, že Bůh uvnitř nás není, že je někde jinde, tak nikdy Boha nespatříme. Chceme-li ve svém životě něco dosáhnout, nejprve musíme cítit, že tuto věc máme uvnitř sebe. Ale protože jsme ji ještě neobjevili, musíme použít svou sílu představivosti, aby nám pomohla vynést ji na povrch.
Také musíme cítit, že jsme Boží děti. Nyní to necítíme. Udělali jsme hodně špatných věcí, a říkat, že jsme vybranými Božími nástroji, je vysmíváním se sám sobě. Takto to cítíme. Ale budeme-li si neustále říkat: „Ne, my jsme vybranými Božími dětmi. Hluboko uvnitř nás je božskost. Je tam Bůh, jen jsme Ho zahalili svou nevědomostí“, a budeme-li potom vzývat čistotu, nutně vyneseme na povrch svou vnitřní božskost. Měli byste cítit, že Bůh je uvnitř vás, čistota je uvnitř vás, jen je musíte odhalit. Jak je odhalíte? Odhalíte je tak, že si ve svém nitru budete představovat věci, které vidíte kolem sebe jako čisté — květiny, vonné tyčinky, svíčky — až se jednoho dne automaticky stanete čistými.From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy promlouvá, část 4, (knižně nevydáno), 1976
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/scs_4