Tito lidé, o kterých si myslíme, že jsou velmi nespravedliví, udělali něco nebožského, pravda. Ale podívejte se na svůj slib. Od těchto lidí očekáváte dokonalost; cítíte, že musí dělat všechno dokonalým způsobem. Ale dokonalost přichází pouze tehdy, když splníme svůj slib. Naším prvním a nejpřednějším slibem Bohu bylo potěšit Jej a naplnit Jej zde na zemi. Nesplnili jsme svůj slib; přesto očekáváme, že druzí svůj slib splní. Udělali jsme milióny věcí špatně a Bůh nám přirozeně odpouští. Jinak bychom na zemi nemohli existovat. Je-li On připraven nám odpouštět i přes naše nespočetné nedokonalosti a chyby, jak je možné, že my nedokážeme odpustit někomu jinému?
Jako duchovní hledající se považujeme za vybrané děti Boha. Neaspirující člověk, který si hoví v potěšeních nevědomosti, by se nikdy neodvážil považovat Boha za svého zcela vlastního. Nikdy se nestará o to, aby považoval Boha za svého zcela vlastního. Vy se však odvažujete považovat Boha za svého zcela vlastního jen proto, že jste přijali trochu dobrých kvalit Boha. Jednou z božských kvalit Boha je Jeho Odpuštění. Když vám Bůh odpouští dvacet čtyři hodin denně, nemůžete vy odpustit někomu druhému na jednu vteřinu? Má-li váš Zdroj schopnost dělat něco v nekonečné míře, také vy byste přirozeně měli mít schopnost odpustit nebo osvítit druhé, kteří podle vašeho vlastního standardu udělali něco špatného.From:Sri Chinmoy,Sri Chinmoy promlouvá, část 8, (knižně nevydáno), 1976
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/scs_8