Náboženství je jako dům. Každý z nás musí žít v domě; nemůžeme žít na ulici. Na druhou stranu si musíme rozšířit svůj pohled na náboženství. Cítíme-li, že naše náboženství je zdaleka nejlepší a že náboženství někoho jiného je nejhorší, děláme chybu. Musíme cítit, že naše náboženství je dobré a ostatní náboženství jsou také dobrá. Tvůj dům je dobrý pro tebe; můj dům je dobrý pro mě. Tvé náboženství ti určitě pomůže dosáhnout to Nejvyšší a mé náboženství mi to pomůže dosáhnout také. Všechna náboženství jsou jedním. Bůh je stromem a náboženství jsou Jeho větve.
Nesmíme tedy kritizovat žádné náboženství. Avšak co se týče jógy, musíme vědět, že jóga přesahuje všechna náboženství. Nechceme se spokojit jen s mým domem nebo vaším domem. Chceme všechny domy na světě považovat za vlastní, neboť Bůh je v každém z nich. V józe se všechna náboženství stávají našimi, protože jóga znamená jednotu s Bohem. Jakmile máme takovouto jednotu, překonáváme náš omezený pocit „já“ a „moje“, moje náboženství, tvoje náboženství. V tu chvíli překračujeme hranice náboženství.
Všechna náboženství jsou pravá. Jakmile ale vstoupíme do duchovního života, překračujeme náboženství. V tu chvíli je naší snahou, naším cílem jedině Bůh. Když do Něj vstoupíme, vstoupíme do nekonečného Vědomí. Když se modlíme a meditujeme, přijímáme všechna náboženství jako svá zcela vlastní a pokládáme je do samotného Srdce Boha.From:Sri Chinmoy,Sebeobjevování a zvládání světa, (knižně nevydáno), 1976
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sdw