Jednoho duchovního Mistra se jednou zeptal jeho velmi oddaný žák: „Když nám nedovolíš mít děti, jak může potom lidstvo přežít? Meditovali jsme tolik let; všichni jsme duchovní lidé. Pokud nepřivedeme na svět více duchovních lidí, svět neudělá žádný pokrok.“ Mistr odpověděl: „Nemusíte se obávat o Boží stvoření. Na světě jsou miliony lidí, kteří budou na zachování Božího stvoření myslet. V tuto chvíli Bůh chce, abyste dosáhli osvícení. Pracujte na úkolu, který vám dal, a nesnažte se brát práci jiným. Děti do tohoto světa přivedou jiní — to je jejich úkolem. Vaším úkolem je realizace Boha. Po realizaci, kdykoliv budete chtít dítě, budete je moci mít. Nyní vás Bůh žádá, abyste Jej realizovali.
Můžete říci, že starat se o vaše děti je božská úloha, protože Bůh je v nich samotných. Kdo to může popřít? Bůh v nich je. Co když ale Bůh chce, abyste byli naprosto oddáni a zasvěceni Jemu? On na vaše dítě nežárlí, zdaleka ne. Konečně, jste oba jeho dětmi. On ale cítí, že pokud jej mají jeho děti zcela realizovat v této inkarnaci, potom je to zaměstnání na plný úvazek. Může vám být dvacet osm a vaší dceři dva nebo tři roky, ale v Božích Očích jste vy samotná dítětem, ničím jiným. Jak se může dítě starat o jiné dítě? A tak Bůh cítí, že protože chce, abyste Jej zcela realizovala, je vaší povinností, abyste Jej těšila Jeho vlastním Způsobem. To je Jeho Vize.
Bůh má spoustu jiných lidí na to, aby měli děti. Až vám bude šedesát či sedmdesát let, až opustíte tělo, nebude se vás Bůh ptát na vaše děti. Bůh se bude ptát pouze na vás. „Co jsi pro Mne udělala?“ zeptá se. Nebude se ale ptát: „Máš šest nebo sedm dětí, řekni mi o nich něco nového.“ Vaši příbuzní se vás zeptají, jak se mají vaše děti, ale Bůh se vás jen zeptá: „Jak dalece jsi Mě realizovala v Mém nejvyšším Vědomí? Nakolik ses mi oddala svým životem?“ Když odpovíte: „Musel jsem myslet na své děti, takže jsem nemohl tolik myslet na Tebe,“ On řekne: „Zadal jsem ti tento úkol? Zadal jsem ti jediný úkol, a to abys myslel na Mne.“
Skutečně cítím, že pokud jste opravdu přijali duchovní cestu, není dobré mít děti. Samozřejmě, že pokud už děti máte, musíte se o ně postarat. Ale od této chvíle změňte svůj vztah se svým manželem či manželkou. Staňte se bratrem a sestrou. Je trochu rozdíl mezi rychlostí indického povozu a rychlostí tryskového letadla. Radost, kterou vám vaše dítě dá, když se směje, nemohu popřít. Jakmile se však zamyslíte nad tím, kde bylo vaše vědomí předtím, než jste měli dítě, a kde bylo potom, budete-li upřímní, uvidíte, jak jste klesli. Pokud řeknete: „Ne, já to zvládnu, jsem velmi silný. Zvládnu jedno nebo dvě děti,“ co mám potom říci? Vy musíte vědět, kolik máte kapacity. Co se týče mých vlastních žáků, říkám jim, aby neměli ani jedno dítě, protože znám jejich kapacitu lépe než oni sami. Pokud budou mít děti, stanou se zbytečnými žáky a já budu bezmocný Guru. Proto odrazuji duchovní aspiranty, aby měli děti.
Na Zemi je bezpočet lidí, kteří neaspirují, a mezi těmi, kteří aspirují, je mnoho těch, kteří nepřijali žádnou duchovní cestu či nějakou jinou cestu vyžadující neustálý pokrok. Tito lidé mohou mít tolik dětí, kolik chtějí. Pokud ovšem má nějaký duchovní aspirant více dětí než dvě, přátelí se skutečně s nevědomostí. Dítě není ve skutečnosti nepřítelem. Jedinou věcí, kterou musíte vědět, je to, co chce Bůh. Pokud Bůh chce, abyste těšili pouze Jeho, přinese dítě do vašeho života pouze tehdy, když to bude nezbytné. Pokud to nezbytné není, bude se vás snažit přesvědčit mnoha způsoby, skrze vaši aspiraci a meditaci, abyste děti neměli. Mít děti znamená zdržení ve vašem duchovním životě; toto vám říkám bez sebemenšího zaváhání.
Pokud někteří lidé říkají, že mají kapacitu vést řádný duchovní život navzdory závazku jednoho či dvou dětí, netvrdím, že nejsou upřímní. Když ale říkají, že mohou mít tolik dětí, kolik chtějí, protože jsou duchovně velmi vyspělí, nemohu s nimi souhlasit. Není to možné. Někteří lidé říkají, že starat se o děti — kontrolovat, zda dítě jedlo, či zda je řádně oblečeno — je stejně dobré jako meditace. Musím jim oponovat; naprosto se mýlí. Existují miliony lidí, kteří v této inkarnaci nepřijali duchovní život. Tolik se zajímají o své děti: Jedly už, jsou řádně oblečeny, šly do školy? Toto je jejich trvalý zájem. Myslíte si ale, že péčí o děti dělají dobrý duchovní pokrok? Ani zdaleka.From:Sri Chinmoy,Škola duše pro svět rodiny, Sri Chinmoy Centrum, 2004
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sef