Podle naší indické tradice jsou tisíce kosmických bohů a existuje tolik vládnoucích božstev, kolik je lidských bytostí. Tato vládnoucí božstva a tito bohové zůstávají ve vyšších světech — vitálním světě, intuitivním světě nebo na nějaké vyšší úrovni. Mají teď více síly, více schopností než my a jsou spokojeni s tím, co mají. Nechtějí jít ani o centimetr dál. Jejich schopnosti jsou však ve srovnání se Světlem, Blažeností a Silou Nejvyššího pořád omezené. Až budeme osvobození a realizovaní, až budeme vědomě sjednoceni s Vědomím Nejvyššího, budeme mít nekonečně více schopností než tato božstva a kosmičtí bohové.
Když začalo stvoření, duše, které chtěly dělat pokrok, se vydaly jinou cestou. Chtěly nejzazší Pravdu, nekonečné Světlo. Dokonce i kosmičtí bohové, chtějí-li dosáhnout nekonečného míru, světla a blaženosti, musí sestoupit na Zem v lidské podobě a pak realizovat Boha na základě své naprosté lásky, oddanosti a odevzdání. Jen zde, ve fyzickém světě, se můžeme modlit a meditovat a realizovat to Nejvyšší. Jen tato planeta se vyvíjí. Vývoj znamená neustálý pokrok, neustálé dosažení. Chce-li někdo dělat pokrok, chce-li jít dál, pak toto je místo, kam jít. Jedině tady lze Boha realizovat, odhalit a projevit.From:Sri Chinmoy,Vrcholky cesty k Bohu: samádhi a siddhi, Madal Bal, 1995
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sgl