Duše, která realizovala Boha, chce těšit Boha Božím vlastním Způsobem. Protože Bůh chce, abych byl k službám aspirujícím lidským bytostem, pak to je to, co mi dává největší radost, a ne to, že zůstanu ve svém nejvyšším vědomí, což bych snadno mohl. Toto vědomí ukazuji velmi často svým žákům a studentům při našich meditacích. Často ho viděli. Pokud ale zůstanu v tomto vědomí pořád, kdo z toho bude mít nějaký užitek? Budu se chovat jako sobec. Mám bohatství, jestliže si ho však nechám pro sebe, co na tom bude dobrého pro chudobou postižený svět? Potěším Boha jedině ve chvíli, kdy toto bohatství použiji pro ty, kteří ho zoufale potřebují. Tito lidé potřebují Boha a také Bůh potřebuje je. Já jsem prostředníkem. Jdu k Bohu se sepnutýma rukama, protože Bůh má něco, co může nabídnout. Vezmu si, co má, a se sepnutýma rukama to nabízím lidstvu. Lidstvo má také co nabídnout. To, co nabízí, je nevědomost. Já prostě vyměním to, co nabízí Bůh — světlo, za to, co nabízí člověk — nevědomost.
> Skutečnou prací Gurua
> je ukázat světu,
> že jeho skutky a jeho učení> jsou v dokonalém souladu.
> — Sri ChinmoyFrom:Sri Chinmoy,Vrcholky cesty k Bohu: samádhi a siddhi, Madal Bal, 1995
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sgl