Ztratí realizovaný Mistr něco tím, že se rozhodne pomáhat trpícímu lidstvu, obzvlášť je-li lidstvo tak neochotné přijmout jeho bohatství?

Sri Chinmoy: Ne! Je jako někdo, kdo umí dobře vylézt na strom. Má schopnost vylézt nahoru a slézt dolů. Když Mistr sleze dolů, nic neztratí, neboť ví, že za chvíli dokáže zase vylézt nahoru. Předpokládejme, že dítě u paty stromu řekne: „Prosím, dej mi ovoce, prosím, dej mi to nejchutnější mango.“ Mistr okamžitě jedno přinese a potom zase vyleze nahoru. A pokud ho nikdo další o mango nepožádá, bude sedět na větvi a čekat.

Pokud zde na zemi člověk něco nabízí a někdo si to nevezme, nabízející se rozzlobí. Řekne: „Ty hlupáku! Dávám ti to pro tvé vlastní dobro.“ Je-li jeho nabídka odmítnuta, vyhubuje tomu člověku a urazí se. U duchovního Mistra je to jiné. Přijde se svým bohatstvím, ale jestliže ho lidstvo nepřijme, nebude ho proklínat. Dokonce i když ho lidstvo bude urážet a pomlouvat, nebude si Bohu stěžovat. Se svou nekonečnou trpělivostí řekne: „Dobrá, dnes spíte. Možná se zítra probudíte a uvidíte, co nabízím. Počkám na vás.“ Pokud tvrdě spíte a někdo vás štípne a zakřičí: „Vstávej! Vstávej!“ neprokazuje vám tím žádnou laskavost. Rozzlobíte se. Duchovní Mistr vás ale nebude obtěžovat. Nebude vás žádat, abyste vstali. Zůstane u vaší postele a bude čekat, dokud nevstanete. Jakmile vstanete, požádá vás, abyste se podívali na slunce.

Je-li to opravdový Mistr, neztratí nic tím, že země odmítne, co má, protože je ve svém vnitřním životě, ve svém vnitřním vědomí dobře zakotven. Na druhou stranu, jestliže lidstvo přijme, co nabízí, ani tehdy nic neztratí. Čím více dává, tím více ze Zdroje dostává. Tak jako v obyčejném životě, čím více znalostí nabídneme druhým, tím více dostaneme, je to stejné i v duchovním životě. Duchovnímu Mistrovi nikdy nedojde mír, světlo a blaženost, protože je spojen s nekonečným Zdrojem všeho.

Obyčejní hledající nebo falešní Mistři mají omezenou schopnost. Pokud něco rozdají, nemohou to nahradit. Je-li však někdo ve vnitřním světě ve spojení s neomezenou schopností, jeho zdroj je jako oceán. Nekonečný vnitřní oceán není možné vyprázdnit. Opravdový Mistr chce dát svým oddaným žákům všechno, ale jejich síla vnímavosti je omezená. Snaží se tedy rozšířit jejich nádoby a zvětšit je tak, jak to jen jde, aby mohli přijmout Mír, Světlo a Blaženost, které pro ně přináší. Nemůže však aspirujícího přinutit, aby přijal víc, než má schopnost udržet. Pokud to udělá, nádoba se rozbije. Mistr může tedy své světlo do žáků jen vlévat a vlévat a vlévat, jakmile je ale dosažena hranice jejich vnímavosti, přijde to všechno vniveč.

From:Sri Chinmoy,Vrcholky cesty k Bohu: samádhi a siddhi, Madal Bal, 1995
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sgl