Lidstvo potřebuje duchovní Mistry k probuzení a osvícení, ale lidé necítí ve vnějším životě žádné nutkání. Svět není připraven a jako celek možná nikdy připraven nebude. Když Mistři přijdou, nachází neochotné, neaspirující lidské bytosti. Realizovat Boha trvá duchovním Mistrům pěknou řádku inkarnací. Realizace je tak náročný úkol. Obtížnější je ale Boha na zemi projevit. To je důvod, proč dolů pro projevení nepřichází mnoho duchovních Mistrů.
Ačkoliv je Bůh v každé lidské bytosti, to zvířecí naneštěstí v člověku stále převládá. Když Mistři jednají s lidstvem, vidí, že je plné zvířeckosti. Podívejte se na příklad Šrí Rámakrišny. Odebral svým žákům tolik negativních a nebožských sil, tolik trpěl jejich jedem. Jinak by bylo nemožné, aby byl takovýto čistý člověk postižen zhoubnou rakovinou.
Realizovat Boha je obtížné. A žít po realizaci v nevědomém světě a zůstat s lidstvem je obtížnější. Ale zůstat ve vědomí Nejvyššího, zatímco pracujete v nejnižším, snést dolů do nejnižšího nejvyšší Světlo a dokázat, aby ho nejnižší získalo a přijalo, je nejobtížnější. Na druhou stranu když říkáme, že je něco obtížné či nejobtížnější, jen podceňujeme sami sebe. Kdo jsou koneckonců duchovní Mistři? Jsou vybranými dětmi Boha. Boží vybrané děti jsou s Bohem ztotožněny neustále, na věčnost. Bůh nemůže být nikdy oddělen od svých dětí, svého stvoření. Nic tedy není obtížné, díváme-li se na to z nejvyššího absolutního pohledu — ani realizovat Boha, ani sloužit Bohu v lidstvu, ani vzít odpovědnost za to, že dovedeme lidstvo k Božskosti nebo Božskost k lidstvu. Vše je snadné, snazší, nejsnazší, existuje-li cosi, čemu se říká Boží Dotek. Jestliže se Boží Vůle dotkne nějakého činu, je to potom velmi snadné.From:Sri Chinmoy,Vrcholky cesty k Bohu: samádhi a siddhi, Madal Bal, 1995
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sgl