Bylo pár duchovních Mistrů, kouřili a pili. Jak realizovali Boha?

Sri Chinmoy: Bylo to kvůli jejich aspiraci. Duchovní Mistři pili, tančili, jedli maso a dělali všechny tyto věci, aniž by ztratili svou výšku. Pro ně byl svět zahradou, a oni byli božskými dětmi, které si tam hrály bez ovlivnění co říkají nebo dělají.

Ale musíte vědět, že tam je malý rozdíl mezi jejich aspirací a vaší. Je to jako rozdíl mezi vámi a stromem. Strom neškodí nikomu, je čistý a nevinný. Ale vy budete realizovat Boha dávno předtím než strom. Pokud je to otázka vnitřního pláče, aspirace, obyčejný člověk se nedá srovnat s velkými duchovními mistry. Když začali meditovat, mohlo to být na několik hodin, kdy se ztratili ve své meditaci.

Mnoho indických duchovních Mistrů bralo arzenik, a někdy v takovém množství, že si lidé mysleli, že chtějí spáchat sebevraždu. Ale jim to neublížilo. Někteří z tantrických jogínů vedli takový život vitálního potěšení, že by si někdo mohl myslet, že musí okamžitě upadnout. Ale jejich meditace předčila jejich vitální život. Když jsou na pokraji realizace, jejich vědomí je po celou dobu ve velmi vysokém světě a oni vůbec nezůstávají ve fyzickém světě, takže realizují Boha i přes svůj vitální život. Podobně někteří okultisté meditují devět nebo deset hodin denně a zbytek času vedou velmi špatný život. Ale intenzita jejich aspirace jim přinese realizaci i tak.

From:Sri Chinmoy,Vrcholky cesty k Bohu: samádhi a siddhi, Madal Bal, 1995
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sgl