Avatár je přímým sestoupením Boha do lidské inkarnace; je skutečnou, pevnou částí Božství, která stále pracuje jak v Nevyšším, tak i v nejnižším.
Avatár má sílu ohromného moře, zatímco jogín má sílu řeky nebo jezera. Když chtějí jogíni pozvednout vědomí lidstva, někdy jsou ovlivněni nevědomostí země. Ale Avatár zůstane v tom Nejvyšším i nejnižším současně, a dokonce i když je ve svém nejnižším, jeho schopnost působit není ovlivněna. Avatár má nekonečně větší schopnost dosáhnout úplné přeměny lidstva než jogín.
Na druhou stranu ani Avatár nejvyššího stupně nemusí nebo nemůže kvůli nevědomosti, temnotě a nedokonalosti světa vždy jednat z nejvyšší úrovně vědomí. Pozemské vědomí neaspiruje a většina lidských bytostí nechce jeho světlo. Podívejte se na Krista. Kdo o něj měl zájem? Velice málo lidí. Podívejte se na Sri Krišnu. Kdo ho přijal? Velice málo lidí!
Podle indické filozofie a duchovních nauk je Avatár přímý potomek Nejvyššího, který s Ním může kdykoliv přímo rozmlouvat. Většina jogínů to nedokáže; bude jim trvat dvě nebo tři hodiny, než vstoupí do svého nejvyššího vědomí, aby s Bohem mohli rozmlouvat. Okamžité spojení s Bohem nemají. Takové spojení má jedině Avatár.
Avatár je lidská bytost — mluví, jí, dýchá a dělá vše ostatní jako kterákoliv lidská bytost. Pokud však jen letmo dokážete zahlédnout jeho vědomí, když vstoupí do svého Nejvyššího, celý váš život se naprosto odevzdá k jeho nohám. I když se bude zdát, že si vás nevšímá, zůstanete u něj jako věrný pes, protože jste v něm získali jedinečný poklad, který vám nikdo jiný na zemi nedokáže dát. Člověk musí mít velmi, velmi vysokou úroveň duchovního vědomí, aby zahlédl i jen nejslabší záblesk Avatárovy výšky. Jeho vědomí nemůže být nikdy vyjádřeno nebo vysvětleno.
Mít Avatára za svého Gurua je tím největším požehnáním, jakého se člověku může dostat. Šrí Rámakrišna říkával: „Je-li Bůh kráva, potom je Avatár vemenem, které dává mléko.“ Velký aspirant řekne, že Bůh v podobě Avatára je soucitnější než Bůh sám. Řekne: „Udělám-li něco špatného, v případě Boha existuje soud, existuje zákon karmy. S Guruem je to ale jiné. Má ke svým nejdražším žákům jen hlubokou náklonnost. A tak když ke mně přijde skutečné potrestání, Guru ho odebere.“ Jestliže se hledající co nejupřímněji a nejsilněji modlí k Bohu a pláče po Bohu, Bůh mu může odpustit, místo aby ho potrestal. Když má ale za svého Gurua Avatára a má s ním to nejbližší spojení, jeho Guru ve skutečnosti přijímá potrestání místo něj.
Když je Avatár na zemi, ztělesňuje vědomí všech Avatárů, kteří přišli před ním. Šrí Rámakrišna řekl: „Ten, kdo je Ráma, ten, kdo je Krišna, v jedné podobě je Rámakrišna.“ Na Západě, bohužel, někteří lidé uznávají jako Avatára pouze Krista. Buď ho přijímají, nebo odmítají. Jestliže ho přijmou, žádný jiný Avatár pro ně neexistuje. Tady ale dělají chybu. Kristus, Buddha, Sri Krišna a několik dalších přišli všichni ze stejné místnosti. Bereme-li Krista jako božské, nekonečné Vědomí, pak od něj nemůžeme oddělit Sri Krišnu, Buddhu nebo Šrí Rámakrišnu. Nejvyšší vstoupil do podoby, kterou nazýváme Kristus, vstoupil do podoby, kterou nazýváme Sri Krišna, vstoupil do podoby, kterou nazýváme Šrí Rámakrišna.From:Sri Chinmoy,Vrcholky cesty k Bohu: samádhi a siddhi, Madal Bal, 1995
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sgl