Je zde vděčnost i poté, kdy realizuješ Nejvyššího a ztotožníš se s Ním?

Sri Chinmoy: I když realizujete Nejvyšší Vědomí, vděčnost stále zůstává. Vděčnost je sladkost a blaženost. Blaženost zakoušíme bez ohledu na to, na které úrovni vědomí se nacházíme. Vděčnost je největší blažeností Nebe i země. Když kosmičtí bohové dostanou něco od Nejvyššího, nabízejí blaženost a vděčnost.

Když máte blaženost a vděčnost, dosáhli jste Nejvyššího. Jste šťastni právě proto, že jste dosáhli Nejvyššího. Jestliže zůstanete na nejvyšší úrovni, ztotožňujete se s Vizí a se Skutečností. Vize dává schopnost Skutečnosti. Jestliže v tuto chvíli dává Vize něco Skutečnosti, potom, třebaže jsou jedno a totéž, bude Skutečnost přirozeně cítit vděčnost. Když jste na nejvyšší úrovni, je Vize a Skutečnost jedno a totéž. Ale jestliže chcete hrát kosmickou Hru a oddělujete Vizi od Skutečnosti, a něco od někoho dostanete, přirozeně mu vyjádříte svou vděčnost. Na nejvyšší úrovni jsou však oba — ten, který dává i ten, který přijímá — totožní.

Vděčnost je v realizaci i v projevení. Zůstáváte-li v nejvyšší realizaci, budete vděčni, zůstáváte-li v projevení, budete také vděčni. Vděčnost musí být stálá. I na nejvyšší úrovni musíte být naplněni vděčností.

From:Sri Chinmoy,Význam úsměvu, Madal Bal, 2003
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sgm