Student: Sri Chinmoyi, učíte nás o poznání sebe sama a o poznání Nejvyššího. Jaká by měla být v duchovním životě odpovědnost člověka vůči ostatním?

Sri Chinmoy: To záleží na vnitřním růstu člověka. Jestliže jste úplný začátečník, řeknu vám, abyste šel velmi pomalu. Jestliže jste pokročilý, pak vám řeknu, abyste šel velmi rychle. Ale při každém kroku se musíte ponořit hluboko dovnitř, abyste viděl, zda děláte správnou věc. Pak dostanete vnitřní poselství, zda je Boží Vůlí, abyste se stýkal s tím a tím. Může nebo nemusí to být Boží Vůle, abyste se na tomto stupni vašeho duchovního vývoje stýkal s některými lidmi.

Člověk by si neměl myslet, že je duchovně nadřazen ostatním jen proto, že Bůh chce, aby trávil čas v modlitbách a meditacích spíše než zaplétáním se do běžných lidských vztahů. Ne, to jen prostě Bůh nechce, aby se na této úrovni svého vývoje účastnil běžného vnějšího života. Podobně nemůže nikdo říci, že je lepší než ostatní jen proto, že je velký filantrop nebo intenzivně pracuje pro společnost. V duchovním životě je hlavní a nejdůležitější věcí slyšet poselství z nitra a poslechnout jej. Jedině tehdy děláte tu správnou věc.

Neexistuje přesné pravidlo určující, zda je žádoucí nebo nežádoucí, aby se duchovní člověk stýkal se světem kolem něj. Možná si řeknete: „Když nebudu sloužit světu, jak mohu realizovat Boha?“ Tento typ otázky může být zodpovězen pouze z nitra. To, co musím pro svůj vnitřní pokrok udělat já, může být odlišné od toho, co musíte udělat vy. Je-li pro hledajícího obtížné získat poselství z nitra, pak musí jít za učitelem, který se dokáže sjednotit s potřebami jeho duše a řekne mu je.

From:Sri Chinmoy,Písně srdce hledajícího, Madal Bal, 2007
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/shs