Šivadži a Aurangzeb

Král Šivadži žil za vlády mogulského císaře Aurangzeba. Otcem Aurangzeba byl Šáh Džahán, který nechal postavit na památku své manželky Tádž Mahál. Aurangzeb byl naneštěstí velmi zlý. Zabil všechny své bratry, uvěznil svého otce a udělal mnoho dalších hrozných věcí. Pak ke konci svého života se stal kajícníkem.

V roce 1666 dostal Šivadži od císaře dopis, ve kterém jej císař zval na svůj dvůr ve městě Agra. Ačkoliv Šivadži věděl, že císař je schopný lsti, pozvání přijal, protože nechtěl vypadat, že se Aurangzeba bojí. Šivadži přijel do Agry se svým nejstarším synem Šambhudžim a malou skupinou vojáků 12. května, v den císařových padesátin.

Když Šivadži vešel do přijímací místnosti a položil před Aurangzeba své dary, císař neřekl ani jediné slovo na uvítanou. Na místo toho byl Šivadži odveden do zadní části haly. Nyní bylo zřejmé, že na velkého hrdinu Maratha byla přichystána léčka. On i jeho syn se stali císařovými zajatci.

Šivadži byl na několik měsíců uvězněn v mogulském hlavním městě. Zoufalství se však neodevzdal a začal plánovat svůj útěk. Jednou večer se Šivadži a Šambhudži schovali uvnitř dvou obrovských košů s ovocem. Šivadži zajistil, aby byly koše zanechány na osamoceném místě za městem. Šivadži a Šambhudži vyčkali, až nosiči odejdou a pak z košů s ovocem vylezli. Umazali si těla popelem a do svého království se vrátili v přestrojení za zbožné žebravé mnichy.

From:Sri Chinmoy,Šivadži, Sri Chinmoy Centrum, 2007
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/shv