Jednoho dne tatínkovu banku vykradl maminčin synovec — syn její sestry. Tatínek a maminka tohoto chlapce vychovávali a když vykradl banku, strýc z maminčiny strany to velice těžce nesl. Cítil se hrozně, protože banku vykradl blízký příbuzný. Strýc se kromě toho domníval, že ukradená částka byla natolik velká, že tatínek zkrachuje. Tatínek se ho několikrát pokoušel ujistit, že investoval i do jiných bank a že má také další majetek.
Strýc z toho však zešílel, protože choval k naší rodině velikou náklonnost. Nakonec spáchal sebevraždu skokem pod vlak. Maminka byla slabá a štíhlá, ale když se dozvěděla o tragické smrti svého bratra, byl to pro ni takový šok, že prakticky udělala přemet. Ten den vstoupila do maminky zvláštní síla. Její zármutek jí dal výdrž tříletého dítěte. Jak hořce plakala! Ona a její bratr si byli velice blízcí. Jaké utrpení prožila pro bratrovu smrt!
Toho dne, kdy strýc zemřel, šel tatínek do kremační haly. Když obřad skončil, tatínkovy oči byly plné slz.
Dokud byl strýc naživu, prosil tatínka, aby zanechal kouření. Můj tatínek vždy udělal, co po něm strýc chtěl, ale pokud šlo o kouření, neposlechl ho. Po strýcově smrti byl tatínek velice smutný. Řekl: „Během tvého života jsem nedokázal vyplnit tvoji žádost. Ale dnes tě poslechnu.“ Ještě ten den tatínek přestal kouřit.From:Sri Chinmoy,Můj otec Shashi Kumar Ghosh, Michal Petříček, 2018
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/skg