Jeho jsem přijal, mého Boha, Pána Nejvyššího. Můj svět se už nikdy nemůže zhroutit. Trápení mého odvěkého strachu je nyní přeměněno v extázi srdce. Jak? Jen díky mému nejčistšímu přijetí Boha.
Byl jsem šťastný, protože do mě vložil své Poselství Naděje. Jsem šťastnější, protože mě utváří ke svému vlastnímu Obrazu. Budu nejšťastnější, protože ve mně probudí svou Věčnost a skrze mě odhalí svou Nekonečnost a naplní mě svou Nesmrtelností.
Nejsem dokonalý, daleko tomu. Dělám chyby velké jako Himaláje dennodenně. Ale můj sladký Pán není ani přísný, ani neodpouštějící. Není kárný Soud. Vždy je neustálým Soucitem.
Bůh mě přijal. Něco víc: přijal mou lidskou přirozenost tak aby si mohl být plně vědom mých přání a potřeb. Osvobozuje mě od světa zkaženého nevědomostí. Osvobozuje mě z života zatemněného stínem nemilosrdné smrti.
Moje země je spojena s Jeho Nebem skrze mé milující odevzdání a Jeho nepodmíněný Zájem. Mým osobním úsilím nemohu nikdy zlepšit sám sebe; je to jako pokoušet se natrvalo narovnat ocas psa. Musím k Bohu přijít takový, jaký jsem. Vím, že to, co vědomě nepřekonám, nemilosrdně překoná mě. Ale můj Pán mi ze své nekonečné Štědrosti říká, že On to překoná, nejdivočejší nevědomost, ve mně a pro mne.
V mém přijetí Boha se musím vzdát všeho, co by mě od Něj oddělovalo. V Jeho přijetí mne mi dal nový svět a celý svůj Dech.From:Sri Chinmoy,Písně duše, (knižně nevydáno), 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/sns