Takže přátelství může být přínosné. Na zemi můžete někoho nazývat vaším přítelem a on vás může nazývat svým přítelem, ale když nadejde čas, abyste tu osobu o něco požádali, tak ona řekne, že má příliš práce nebo že se necítí dobře nebo udá nějaký jiný důvod, proč vám nemůže pomoci. Takový druh přátelství je k ničemu. Často se stává, že přátelství trvá čtyřicet nebo padesát let a během těch padesáti let si ti dva lidé v žádném směru nepomohou.
Skutečné lidské přátelství by mělo být založené na sebenabízení. Pokud něco potřebujete nebo chcete, tak vám to dám; a když něco potřebuji já, tak pomůžete vy mně. Takový druh přátelství je dobrý. Ještě existuje jiný druh přátelství, které vytváří Bůh, vnitřní Kormidelník. Toto přátelství není vůbec jako lidské přátelství. V tomto případě nejsem něčí přítel proto, že jsem pro toho člověka něco udělal, nebo že ten člověk udělal něco pro mě. Ne, jde o poselství přátelství, které přichází od vyšší autority. Bůh Sám mi nařizuje, abych byl přítelem toho či onoho člověka. Takové přátelství je založeno na úplně jiných základech.
Stejně tak mi ten stejný Nejvyšší může říci, abych své přátelství přerušil. Není to proto, že se ten druhý člověk stal špatným. Nejvyšší chtěl mít ve mně a skrze mne zvláštní zkušenost, která se týká toho člověka, a když ta zkušenost skončí, tak si již nepřeje, abych své přátelství udržoval. Pro duchovní lidi, kteří jsou velmi pokročilí ve svém vnitřním životě, je přátelství na jiné úrovni — ne na lidské úrovni, ale na božské úrovni.
Například já mám mnoho žáků. Na jednu stranu je můžete nazývat mými duchovními dětmi. Zároveň si ale vytvořili své věčné přátelství se mnou a já jsem si vytvořil své věčné přátelství s nimi. Chtěli to oni, ne já, a byla to Vůle Absolutního Pána Nejvyššího, který nás učinil jedním. On bude naši jednotu udržovat po Věčnost nebo dokud bude chtít.
Je to něco jiného než lidské přátelství, které trvá dvacet nebo třicet let a poté skončí, jakmile opustíme tělo. Pokud dva přátelé nejsou na stejné duchovní úrovni, tak až opustí tělo, spolu nezůstanou. Každý odejde do určité úrovně vědomí podle svého vlastního vnitřního rozvoje. Je-li jeden na větvi, která je vysoko na stromě a druhý na větvi nejníže na stromě, tak na zemi mohou být schopni pracovat a zůstat spolu, ale v Nebi půjde každý jinam. V Nebi spolu zůstávají jen stejně rozvinuté duše.
Také platí, že pokud má někdo spojení s duchovním Mistrem, tak dokonce i když je Mistr nekonečně výše než žák, tak mohou být v Nebi společně. Duchovní Mistři tam mají své vlastní sféry, a pokud mají své žáky rádi a jejich žáci mají rádi je, tak tam mohou zůstat spolu. Je to jako v rodině. I když mají rodiče obrovskou moudrost a hloubku, zatímco jejich děti jsou nedospělé, přesto zůstávají spolu. Pokud ale dva přátelé nepatří do stejné duchovní rodiny, tak poté co zemřou, půjdou každý do jiné úrovně vědomí podle své duchovní rozvinutosti.From:Sri Chinmoy,Vzácný slib duše, část 1, (knižně nevydáno), 1994
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/ssp_1